„Chcete oficiální, anebo mystickou verzi toho příběhu,“ zahájil poněkud netradičně náš rozhovor.
Nechám to na vás. Prozraďte, kdo je to Pizzarovski?
Pizzarovski je mystická postava, kterou stvořil Marek Szücs. Jedná se o člověka, který se zatoulal z Neapole do Slezska. A jelikož se vyzná v pecích, zúčastnil se výběrového řízení v Třineckých železárnách, protože chtěl začít pracovat na vysoké peci. Řekli mu, že vysoká pec je něco jiného než pec na pizzu. Nevzali ho. A jelikož neměl peníze na zpáteční cestu, nezbylo mu nic jiného, než začít péct pizzu. V Beskydech se mu zalíbilo, a tak tu už zůstal.
Prý objíždí různé kulturně společenské akce v regionu, během kterých servíruje svou pizzu…
Ano. Jedná se o firemní akce, caterringy, vánoční večírky a podobně. Předvádí pizza show, v níž se snoubí jeho záliba v gastronomii s režirováním a jevištním projevem. Má svůj facebook a Instagram. A řídí se svým heslem: Swarovski je pro krásu, Pizzarovski pro objem v pasu. Má i druhé heslo: Nejsme pizzerie, jsme cestovní kancelář. Zavři oči, kousni a spatříš Neapol. Pizzarovski lidem zprostředkovává zážitek ve formě cesty do Neapole, pravou neapolskou pizzu z originálních surovin.
Které to jsou?
Rajčata san marzano, které rostou na úrodné vulkanické půdě pod Neapolí, italská mozzarella vyráběná podle tradičního postupu. Tu správnou mouku Pizzarovski hledal téměř půl roku. Míchal těsto z mouky ze sedmi nebo osmi italských mlýnů. Nakonec bere mouku ze dvou mlýnů ze severní Itálie.
Kdo Pizzarovského zasvětil do tajů pečení pravé neapolské pizzy?
Učil se tři roky, sledoval na internetu postupy nejlepších neapolských pizzařů (pizzaiolo). Zhlédl asi patnáct set videí. Díky tomu mluví plynule italsky a začal péct pizzu.
Snaží se to dělat opravdově. Existují jen dva druhy pizzy: pravá neapolská a pak její kopie. Ikonická neapolská pizza s vyvýšeným okrajem (cornicione) se v peci peče zprudka šedesát, maximálně devadesát sekund při teplotě mezi 470 až 500 stupni. Neapolská pizza se připravuje ve dvou tradičních variantách: Margherita a Marinara. Já připravuji ještě další pikantní variantu s názvem „Gore stodoła.” Používám speciální tradiční salám z Kalábrie Nduja, který je vyuzený na bukovém dřevu.
Profesionální přístup Pizarrovského je tedy nezpochybnitelný…
Taková je jeho filozofie. Má své zaměstnání, vlastní firmu, pizza je jeho zálibou. Když oznámí, že někam půjde dělat pizzu, seběhne se tam třeba padesát lidí. Nechce mít vlastní pizerii, má rád svobodu a cestování. Učí se dalším jazykům. Itálii navštěvuje v průměru třikrát ročně. A v Polsku se zúčastnil školení s vicemistrem světa a Evropy ve výrobě neapolské pizzy.
Otázka na závěr – zbožňuje Pizzarovski pravou neapolskou pizzu?
Samozřejmě! Má moc rád i pastu. Italská kuchyně mu chutná, protože je jednoduchá. Jenom je potřeba mít ty správné suroviny. Kupuje je od Italů, kteří mají v okolí své obchody.
