„Pokud nemáme pestrou stravu, naše tělo vyšle varovné signály“

„Strava by měla být vaším lékem,“ to jsou slova lékaře starověku Hippokrata, který je pronesl před více než 3 000 lety. Nyní je připomíná Jarmila Verešová, lékařka a učitelka z Agel Střední zdravotnické školy a VOŠ.

Jarmila Verešová je odborná vyučující na Agel Střední zdravotnické škole a VOŠ. Foto: Agel

Co by měl člověk přidat do svého jídelníčku, aby si zvýšil imunitu a byl odolnější právě proti covidu-19?
Určitě je vhodné zvýšit podíl vitamínů ve stravě. Co se týká covidu-19, tak bylo dokázáno, že velkou roli zde hraje vitamín D. Tento vitamín dokáže blokovat cesty, kterými virus proniká do buňky. Lidé mohou vitamín doplnit v potravě – obsahuje ho například rybí maso, sýry nebo mléko. V lékárnách jsou pak dostupné preparáty vitamínu D ve formě kapek nebo tobolek. Důležité je v této souvislosti uvést, že pobyt na slunci v těchto zimních měsících opravdu pro správnou denní dávku vitamínu D nestačí.

Jaké zelenině byste se teď v zimě vyhnula, protože obsahuje méně vitamínů, a jakou naopak přidala?
Zelenina by v naší stravě měla tvořit největší podíl. Zásadně bych se žádnému druhu zeleniny nevyhýbala. Ale obecně platí, že v chladných měsících a dnech se snižuje konzumace tzv. letní zeleniny, ke které patří rajčata, okurky či hlávkový salát. Tyto potraviny konzumované v syrovém stavu naše tělo spíše ochlazují, což není v tomto období žádoucí, a taktéž obsah vitamínů v nich není příliš valný.

V podzimních a zimních měsících bychom měli jíst větší množství kořenové zeleniny. Nejčastěji dušené a pečené nebo z ní dělat polévky, které zasytí a zahřejí. Dále je vhodné zařadit do jídelníčku zelí a červenou řepu. Červená řepa má vysoké množství betainu, což je aminokyselina, která má blahodárný vliv na činnost jater, napomáhá detoxikaci organismu a brání kornatění tepen.

Zelí je vhodné konzumovat kvašené, a to nejlépe to, které jsme si sami předtím naložili se solí a kořením a nechali asi týden kvasit. Takto námi konzumované zelí nám poskytne potřebné vitamíny, zejména B a C, a minerální látky, jako jsou hořčík, vápník či železo. Jeho konzumace posiluje obranyschopnost organismu, a navíc pomáhá zlepšit střevní mikroflóru.

Je pro správné fungování organismu důležitá pravidelná strava a proč?
Pravidelnost ve stravě je velmi důležitá. Tělo si zvykne na pravidelný přísun energie z jídla a nebude si tak zbytečně ukládat přijatou energii ve formě tukových zásob. Postupně při tomto pravidelném příjmu potravy bude docházet k urychlování metabolismu, což bude mít za následek rychlejší průběh redukce hmotnosti nebo alespoň její udržení.

Jak se může v negativním pracovním výkonu projevit nedostatečný energetický přísun?
Každý živý organismus potřebuje přívod energie. Tu člověk využívá pro tělesnou aktivitu, k zabezpečení růstu a obnovy tkání, pro trávení jednotlivých složek potravy a samozřejmě k udržení tělesné teploty a základních životních funkcí, jakými jsou dýchání a krevní oběh. Tuto energii získává tělo spalováním sacharidů (cukrů), tuků a bílkovin ze stravy, stejně tak za pomoci doplňkových živin, jakými jsou vitamíny, stopové prvky a vláknina. Významný je také pitný režim.

Pokud člověk nemá pestrou a vyváženou stravu během dne a některá ze složek potravy chybí, tak naše tělo vyšle varovné signály. Jsou jimi kupříkladu značná únava, bolesti, potíže s vlasy, především s jejich vypadáváním, lámavost nehtů, ale také chutě.

Právě chutě jsou jednoznačným ukazatelem toho, že naše tělo nedostalo to, co potřebuje. Od tohoto lze odvodit problémy, se kterými se člověk potýká v pracovním procesu, pokud je jeho strava dlouhodobě nevyvážená. Bývá to únava a zpomalené pracovní tempo. Může se to projevit i zvýšenou nemocností a někdy také úrazy. Samozřejmě záleží na tom, jakou práci člověk vykonává.

Pokud se lidé v průběhu osmihodinové pracovní doby nenajedí výživově vyváženým jídlem a odbydou se například rohlíkem s pařížským salátem, bude to mít dopad na jejich zdraví a výkon. Je to tak?
Zcela jednoznačně ano. Pokud se to stane jednou za čas, nemusí to nic znamenat, problém nastane tehdy, pokud se takto člověk bude stravovat dlouhodobě. Tady se mohou objevit problémy, které jsem uvedla výše.

Platí stále, že je důležité mít jedno teplé jídlo denně?
Není jednoduché na tuto otázku odpovědět. Názory odborníků se různí. Za mě je důležité jíst pravidelně pět krát denně po malých dávkách. Tedy – snídaně, svačina, oběd, svačina a lehká večeře. To, zda bude jedno jídlo jednou za den teplé, není dle mého názoru až tak důležité. Důležité je složení stravy.

Mnoho lidí se neustále potýká s nadváhou. Je spousta různých poraden, které ovšem v konečném důsledku nabídnou lidem jen předražený kokteil. Na koho se nejlépe obrátit, aby člověk dokázal zdravě zhubnout?
V první řadě je dobré navštívit svého praktického lékaře. Ten nejlépe zná svého pacienta, zná jeho životní styl, zaměstnání a zná také případné choroby, které daného člověka sužují a trápí, což je při snižování váhy nesmírně důležité. Praktický lékař posléze může člověka odkázat do nutriční poradny, která bývá součástí větších nemocnic nebo poliklinik. Tam člověk hubne opravdu pod odborným dohledem lékaře.

Další zprávy z regionu