„Doposud mláďata hledáme ve vysoké trávě sami. Vytvoříme rojnici z 10 až 15 osob a hledáme zvířata v trávě. Ale nemáme záruku, že nějaké zvíře zakryté trávou nepřehlédneme. Tráva je mnohdy tak vysoká, že ani nás v ní není pořádně vidět,“ vysvětlil Viktor Zawadzki, myslivecký hospodář MS „Černá“ Střítež-Vělopolí.
Myslivci proto letos vyzkoušeli dron s termovizí, který si půjčili. „Za den jsme schopni přeletět 150 hektarů luk a při hledání zvěře touto technikou jsme byli 100procentně úspěšní. Přitom jsme byli jen čtyři. Jeden létal s dronem a my chodili pro nalezená mláďata, na která jsme do mobilu dostávali souřadnice s přesností dvou metrů,“ pochvaloval si myslivec. Zapůjčení dronu je určité řešení, ale ne úplně optimální. „Senoseče většinou probíhají všude ve stejnou dobu, takže ne vždy by se k nám dron dostal v potřebný čas. Ideální je mít svůj dron,“ dodal.
Ovšem pořízení dronu s termovizí není levnou záležitostí. Vyjde na více než 100 tisíc korun. Proto myslivecký spolek zřídil přes platformu Donio sbírku. „Kdyby nám někdo chtěl finančně pomoci, získá bližší informace na zmíněné platformě pod názvem Osud mláďat při senosečích nám není lhostejný. Informace jsou i na facebookových profilech obcí Střítež a Vělopolí,“ vysvětlil Zawadzki. Dodal, že spolek se pokusí finance získat i přes MAS Třanovice.
Mláďata odkládají do remízků
Na drobnou zvěř, jako jsou bažanti a zajíci, myslí myslivci neustále. Životní prostředí jim ve Vělopolí a Stříteží, kde jsou veliké louky, zlepšují výsadbou stromových alejí a keřových remízků. „Stromy a keře tyto louky rozdělí. Za poslední tři roky jsme vysadili 550 ovocných stromů a 1 550 keřů. Z toho bylo 550 keřů vysazeno letos v říjnu ve Vělopolí. Sem pak můžeme mláďata nalezená při senosečích odkládat, aby dorostla,“ pokračoval myslivec, podle kterého je nejsložitější sehnat pro výsadbu svolení majitele pozemku.
„Zatím jsme se vždy dohodli. Ať už šlo o pozemky obecní či soukromé. Ale míst, kde dá sázet, není mnoho. Na loukách se hospodaří, navíc výsadba musí být i na strategickém místě,“ nastínil Zawadzki. Podle něj jsou ideální staré polní cesty, jež jsou většinou obecní.
Myslivecký hospodář zároveň doplnil, že plody z alejí nejsou jen pro zvěř. Kolemjdoucí turista si klidně může na posilněnou utrhnout jablko či švestku. Ovšem remízky slouží jen zvěři, která si kromě úkrytu může pochutnat na hlohu či ptačím zobu.
