Loni na podzim pomohli studenti s odpolední akcí nazvanou Bramboriáda. Také zahráli dětem loutkové divadlo a naučili je, jak si vyrobit loutky, aby samy zahrály známou pohádku O řepě. Nejvíce je bavilo, když si mohly zatančit na melodie pohádkových písniček.

V zimě pozvali dobrovolníci předškoláky do školní sportovní haly, kde je po pořádné rozcvičce čekaly hry, opičí dráha i týmové sportovní soutěže.

Na oplátku zavítali do školy Mikuláš, andělé a čerti, aby děti vyzpovídali, zda byly celý rok hodné a poslouchaly paní učitelky. A protože je zima dlouhá a počasí občas spíš připomíná listopad, připravili studenti dětem IQ dopoledne. Na třech stanovištích si procvičily barvy, tvary, souvislosti a také si zopakovaly, jak se správně čistí zoubky a proč je kaz nebezpečný.

Na jaře četli gympláci dětem moderní pohádky, aby jim připomněli, že už je za dveřmi Březen – měsíc knih.

Nejvíce se ale všichni – malí i velcí – těšili na červen. Jedno dopoledne proběhlo v duchu her a soutěží z mládí jejich prarodičů nazvané Retrohrátky. Děti se například naučily hrát kuličky nebo podbíhat či přeskakovat roztočené lano. A nemohlo chybět ani přetahování – malí proti velkým. Projekt končil akcí Mini DofE den, kdy ti, co půjdou příští rok do školy, mohli přespat ve stanech. Ty si ale předškoláci sami postavili a nastěhovali si do nich své matrace a peřiny. Po neobvyklém odpoledním klidu si ve skupinkách uvařili svačinku – pudink s piškoty a ovocem.

To má obvykle tak velký úspěch, že by mnohé děti raději strávily letní rodinnou dovolenou ve stanu, než třeba v hotelu někde u moře.

Letos se díky finanční podpoře Sociálního fondu DofE podařilo všechny malé i velké za jejich činnost odměnit. Největší radost stejně všem udělaly úsměvy, díky a vydařené strávení společných chvil.

Vzpomínka na dětství
Mladí lidé vnímají projekt jako velké plus pro ně samotné. „Dobrovolnictví ve školce mi otevřel osrdce. Díky této příležitosti jsem měla možnost být součástí kolektivu malých dětí. I když jsem se je během uplynulého roku snažila rozvíjet a učila je novým věcem, byla jsem to taky já sama, která už po krátkém pobytu mezi nimi odcházela s obrovským množstvím nových poznatků,“ prozradila jedna z Dofaček z třineckého gymnázia, Eliška Veselá.

Dodala, že tato zkušenost funguje oboustranně. Vše, co do dětí s láskou vložila, se jí tisíckrát vrátilo nejen v podobě nabytých zkušeností, ale také v pocitu lásky a pohody, která byla v budově školky Nerudova cítit na každém kroku. „A my, Dofáci, jsme se mohli na chvilku tak trochu vrátit do svého dětství a něčím pomoci. Stačilo se podívat na nadšené děti i spokojené paní učitelky a věděla jsem, že jsem ve správné době na správném místě,“ dodala.