Bystřice si letos připomíná 600 let od první písemné zmínky. V rámci oslav se konalo i tradiční sázení brambor u místního domu s pečovatelskou službou. Vypuklo minulý týden v úterý. Sluníčko přálo, a tak mnoho seniorů vyšlo ven, posadilo se na lavičku a čekalo, co se bude dít. „Já mám brambory moc ráda. Vlastně z příloh asi nejvíce. Samozřejmě miluji placky se szpyrkami, asi jako každý tady,“ usmívala se spokojeně paní Helena.

Na slunném plácku bylo připraveno malé políčko. Hned vedle trčela pěkná hromádka hnoje. Brambory na sadbu přinesl etnograf Jan Michalik z MUZ-ICu. „Před časem jsme tady obyvatelům domova sadili květnaté louky. Kupodivu se od nich ozývalo, že proč květiny, že by mnohem radši měli záhon s bramborami. A tak jsme si řekli, že je to dobrý nápad. Navíc pro náš region jsou brambory typické,“ vysvětlil Jan Michalik.

Upřesnil, že do země půjdou čtyři odrůdy brambor. „Jednu jsem si například přivezl z Gruzie, další mám ze Starých Hamrů,“ usmál se. Na otázku, zda si senioři mohou pošetřit nějaké brambory na vánoční bramborový salát, s úsměvem odvětil: „Tři z těch odrůd určitě ano. Jsou to brambory růžové, bílé i klasické starodávné, které mají pupeny v takových důlcích.“
Popsal také, jak budou s pracemi postupovat. „Gazda, mladý forman, nám s pomocí svého koně udělá řádky, do nich dáme hnůj. Část brambor se posadí na hnůj a zahrne hlínou, část se dosadí pomocí kopačky,“ nastínil etnograf.

Sklizeň brambor se bude konat koncem léta či zkraje podzimu. Jan Michalik by rád uspořádal mezigenerační akci, na které se sejdou místní senioři s dětmi ze školek. Sklidí úrodu a pochutnají si na bramborách pečených v popelu.