Příběh čtyřiačtyřicetileté Aleny Hlawiczkové, zdravotní sestry z Nemocnice Agel Český Těšín, je toho zářným příkladem.

Netradiční profesní dráha Aleny začala v oboru kuchař-číšník. Své první pracovní zkušenosti sbírala v tiskárně a později jako administrativní pracovnice ve firmě svého manžela. Teprve po mateřské dovolené si začala klást otázky o hlubším smyslu svého zaměstnání a objevila se u ní touha po změně profese. Absolvovala kurz ošetřovatelky a nastoupila na Oddělení následné péče v Nemocnici Agel Český Těšín, kde pracuje dodnes.

V nemocnici začala jako ošetřovatelka, ale to jí nestačilo, a vrátila se do školy. I přes náročnou kombinaci rodinného života, plného pracovního úvazku a studia úspěšně dokončila své vzdělávání na Vyšší odborné škole zdravotnické a získala kvalifikaci zdravotní sestry. „Chtěla jsem lidem pomáhat, odborně, účinně a zároveň s citem. I proto jsem se do toho pustila. Nebylo to lehké, ale stálo to za to,“ říká dnes Alena Hlawiczková s hrdostí.

Její pracovní náplní je péče o geriatrické pacienty. „Závěr života bývá poznamenán nemocemi, bezmocí, někdy i osamělostí a bolestí. O to důležitější je pro mě pomáhat těm, kteří už si v takových chvílích sami neporadí,“ je přesvědčená sestřička Alena.

Její kolegové ji popisují jako ženu s neobyčejnou empatií a pozitivním přístupem. V roce 2019 byla oceněna jako nejoblíbenější pracovník oddělení právě díky svým lidským kvalitám a vřelému úsměvu. I přes pracovní vytížení si nachází čas na vlastní regeneraci. Ráda chodí do přírody, cvičí jógu, jezdí na kole, běhá, čte nebo relaxuje v sauně. „Pomáhá mi to vyčistit si hlavu a dobít energii, kterou pak můžu sdílet dál,“ dodala.

Alenin příběh ukazuje, že změna kariéry může mít pozitivní dopad nejen na samotného člověka, ale i na jeho okolí.