Projektu, který finančně podpořil Moravskoslezský kraj, se účastní několik škol v našem regionu. Zapojilo se i pět dívek z 9. A Jubilejní Masarykovy základní školy v Třinci (1. ZŠ). Připustily, že jistou motivací byla jednička z dějepisu, ale hned nato dodaly, že je příběhy lidí zajímají a rády se dozvědí o životě v totalitním Československu.
„Zadání jsme měly jasné. Měly jsme si vybrat pamětníka, nějakou osobnost z Třineckých železáren. Vybraly jsme si paní Jaroslavu Ciahotnou. A rozhodly jsme se, že její příběh zpracujeme formou videa v kombinaci s animací,“ prozradila jedna z dívek Denisa.
Žačky se s pamětnicí domluvily na schůzce a akce mohla začít. „Ptaly jsme se jí na její dětství. Rozhovor ale spíše sklouzával k Třineckým železárnám. Zaujalo nás třeba, jak moc je huť spjata s různými sporty, které stále podporuje. Bylo toho ale daleko více, o čem jsme nevěděly. Třeba o náročných pracovních podmínkách, které kdysi panovaly, nebo krizi, kdy v minulosti vedení podniku muselo rozhodnout, jestli dají peníze dělníkům, nebo je investují do továrny,“ podotkla Tereza.
V rozhovoru podle slov dívek se dotkly i roku 1968 a také revolučního roku 1989, kdy v Třinci o začínající revoluci zpočátku nikdo nevěděl. „Paní Ciahotná mluvila o kuponové privatizaci a o tom, jak bylo všechno zmatené a nejisté,“ zmínila Tereza. Dále jim ukázala staré výplatní lístky a vysvětlila jim, jak se tvořily mzdy dělníkům a dalším pracovníkům železáren.
Pro dívky bylo náročné připravit si otázky, a ještě náročnější pak vést samotný rozhovor. „Vše jsme si nahrávaly, jen životopis jsme psaly ručně. Nyní to dáváme dohromady ve speciální aplikaci, do které přidáme i obrázky,“ nastínila další dívka Alena.
Děvčata se shodla, že projekt jim přinesl nové zkušenosti. „Naučily jsme se toho více než ve škole. Jednak jsme si vyzkoušely novinářskou práci, pak jsme ale musely zvládnout i práci s aplikací. A do toho ještě kreslit obrázky. Rozhodně to je mnohem náročnější, než to na první pohled vypadá,“ dodaly.
Aby svou prezentaci zvládly, zúčastnily se žačky workshopu animace. „Učily jsme se v něm, jak se dělají videa, jak se kreslí postavičky nebo jak si připravit scénář. Rozhodně nám to moc pomohlo,“ poukázala Verča.
Cílem projektu Post Bellum je vyzpovídat pamětníky a jejich slova uchovat příštím generacím. „Je důležité, že se k těmto lidem takto dostávají i děti, pro které je tato forma určitě přínosnější než jen běžná výuka,“ podotkla koordinátorka projektu Barbara Konderlová. Upřesnila, že v našem regionu se zapojilo celkem osm týmů. Mohly si připravit rozhovor formou videa, animace či komiksu. „My z Post Bella dětem radíme, jak vést rozhovory, jak zpracovávat fakta. Ale ta samotná práce je už jen a jen na nich,“ usmála se.
Prezentace příběhů se bude konat 20. června v třineckém kině Kosmos. Dorazí nejen zpovídaní pamětníci, ale samozřejmě i děti, jejich doprovod a veřejnost.
