Stahování dřeva koňmi se z lesů pomalu vytrácí

Bývaly časy, kdy v Horní Lomné žilo a pracovalo na 30 lidí, kteří se živili v lese přibližováním dřeva koňmi. Ač někteří místní ještě koně chovají, do lesa s ním chodí pracovat už jen 30letý Martin Szotkowski. A to navíc do sousední Morávky.

Martin Szotkowski se svým koněm, který se jmenuje Pejo. Foto: tm

Do lesa a do kopců to Martina Sztokowského táhlo již od dětství. Narodil se a žije v údolí pod Přelačem. „Bylo mi kolem pěti roků, když v Horní Lomné začali v lesích stahovat dřevo Poláci. Chodíval jsem se na ně dívat, jak pracují s koňmi, tahají dřevo a čím dál více se mi to líbilo a zajímalo mě to,“ vyprávěl Szotkowski, který po základní škole nastoupil na Střední odbornou školu Třineckých železáren na Kanadě. Vyučil se jako obráběč kovu a přes dva roky pracoval ve werku.

Ovšem najednou přišel zlom a vzpomínky z dětství se ozvaly. „Táhlo mě to do lesa, patřím tam. Před 10 roky jsem si pořídil prvního koně a začal pracovat v lese,“ nastínil Szotkowski, který si je vědom povinností, které mu s živým parťákem přibyly.

Parťák na plný úvazek
„Jsem k němu uvázaný sedm dnů v týdnu, ať je svátek, nebo pátek. Potřebuje nakrmit a další péči. Je na prvním místě. Pořád platí, že hospodář, když vstane, dá prvně zvířeti, co se sluší a patří, a teprve potom zasedne ke stolu on,“ vypráví.

Do práce jezdí do Morávky – v létě přes Slavíč, v zimě po silnici až přes Dobrou. „Zvykl jsem si tam, i když musím dojíždět. S kolegou jsme dobrý tým a dřevorubci jsou také v pohodě. Vždyť Morávka je sousední vesnice, ač to je přes kopec. Navíc v Horní Lomné stahují dřevo Poláci a těžko bych se při nich uchytil,“ přemítá Szotkowski.

Práce v lese má jasná pravidla, dřevorubec pokácí strom a Martin Szotkowski pak kmeny s koněm přibližuje buď tam, kde se dostane traktor, nebo rovnou na odvozní místo pro náklaďáky. Kolik metrů dřeva za den stáhne, se nedá odhadnout. Záleží na vzdálenosti, terénu, tloušťce kmene. Navíc musí brát v potaz, že kůň je živý tvor. „Ideální podmínky pro stahování jsou mírně z kopce. Na rovině se kůň trápí,“ vysvětluje.

V zimě si kůň odpočine
Když pracují ve velkém horku, nedává zpocenému zvířeti napít, ale pouze najíst. Žízeň může zahnat, až vychladne, aby nedostal zápal plic. „Měl jsem dva koně, ale jednoho jsem pro stáří dal letos pryč. A kolika let se dožije? To je individuální, záleží, jak je zvíře vytížené a podobně,“ vypráví koňák, který umí i s motorovou pilou. V létě když tak pomůže dřevorubcům a v zimě, když je sníh, pracuje s pilou naplno, protože kůň odpočívá. „Zapřáhnu ho, jen když obec pořádá kulig, nebo ho někdy nechám po lesní cestě tahat pneumatiku, aby nevyšel z formy,“ prozradil Szotkowski s tím, že po zimě musí s koněm začínat opatrně, protože je zesláblý. Prvně proto tahá tenčí tyčovinu a pak koni pomalu přidává stále větší zátěž.

Speciální jídelníček kůň pracující v lese nemá. „Samozřejmě sežere více, proto má pořád k dispozici seno a rovněž obilí. Pokud mu to nestačí, vyžádá si další přídavek,“ uzavřel Szotkowski, podle kterého nastupující těžká technika při těžbě dřeva ničí lesy. K přírodě šetrnější koně pak pomáhají jen tam, kde je méně dřeva, protože technika se finančně nevyplatí.

Další zprávy z regionu