Na začátku projektu stála paní učitelka Lada Michaliková, která se spolu s dětmi rozhodla zapojit se do projektu Jsem laskavec. Letos už se se svými čtvrťáky akce účastní potřetí.

„Registrovat se mohou celé školy nebo jen třídy, jak jsme to udělali my. Domluvila jsem se s dětmi, že do toho půjdeme. První rok jsme spolupracovali s domovem pro seniory Pohoda. Nacvičili jsme pohádku, zazpívali jim, rodiče dětí akci podpořili tím, že pro seniory napekli nějaké dobroty. Myslím, že se jim tehdy naše akce moc líbila,“ začala vyprávět učitelka. Dětem se jejich laskavost vrátila, i senioři jim donesli malé dárečky.

Minulý covidový rok se Laskavec konal pouze formou on-line. Děti vytvářely videa zdravotníkům a děkovaly jim za péči o pacienty. „Letos jsme se dohodli na spolupráci s denním stacionářem Jantar. Poslali jsme jim v září dopis a chtěli se s tamními klienty potkat, což bohužel zatím nejde. Děti jim natočily krásné video, seznámily je v něm se školou i s tím, jak to v naší třídě vypadá. Navíc v něm sehrály scénky, jak děti mohou být vůči sobě laskavé,“ pokračovala Lada Michaliková.

S žáky doufá, že na jaře se situace zlepší a oni budou moci Jantar navštívit a potěšit lidi, kteří tam dochází. „Naopak oni by pak přišli za námi do školy podívat se, jak u nás probíhá výuka,“ plánuje učitelka.

Projekt Jsem laskavec působí na žáčky velice pozitivně. Ukazuje, že je pro děti přirozené pomáhat druhým a být k nim milý. „Při natáčení toho videa jsme sice možná přišli o nějakou tu hodiny matematiky či češtiny, ale jsem přesvědčená o tom, že to dětem neuškodilo, protože spolupráce, legrace a komunikace jsou mnohdy více než znát vyjmenovaná slova nazpaměť,“ pousmála se Lada Michaliková.

Samotné děti laskavec baví a těší je, že když udělaly někomu radost, v dobrém se jim to pak i vrací. „My už teď totiž víme, že laskavost se odráží. Když budu hodný na spolužáka, bude se hezky chovat i on ke mně,“ zhodnotil jeden z malých laskavců a další děti ho doplnily: „Chování je bumerang. Když se k někomu chováš pěkně nebo naopak špatně, pokaždé se ti to vrátí.“

Děti i paní učitelka tak chtějí v projektu pokračovat. Vzkazují i ostatním žákům základních škol, aby se přidali. V Třinci jsou totiž zatím asi jediní.