Vy jste v Třinci koncertovala několikrát, vzpomenete si ještě na naše publikum? Co Vás napadne, když se řekne Třinec?
Slezské publikum se nebojí dát najevo emoce, je spontánní a rádo se baví. Je to krásný pocit, když vidím při koncertu nadšené reakce diváků.
A co mě napadne, když se řekne Třinec? Asi jako každého Třinecké železárny, krásné beskydské vrchy a je to už jen krůček do Polska, kam jezdím také velmi často koncertovat.
Na co se může publikum tentokrát těšit? Zazní taky staré pecky, na které si všichni tak dobře pamatujeme?
Určitě zazní. Bez nich by to ani nešlo. Ale moc ráda divákům představím i pár novinek ze svého posledního alba Tvrdohlavá, které jsem natočila v době koronavirové. Mám na něj jen samé krásné ohlasy. Musím zde zmínit, že producentem alba a autorem mnoha písní je klavírista a akordeonista Kája Mařík. Před touto spoluprací jsem o něm nevěděla. Doporučila mi ho nahrávací firma. Ovšem hned při prvním setkání jsme si padli do oka hudebně i lidsky a myslím, že je to na albu znát.
Stihnete během svého koncertu v Třinci se tady trochu porozhlédnout po okolí?
Ráda bych, ale času je málo. Jak zpívá v jedné své písni Karel Gott … ráno jedu dál, mě čeká další sál. Naše dvakrát odložené turné Vzhůru k výškám je momentálně na prvním místě. Jezdíme z města do města a bavíme lidi po celé republice. Je to krásná práce a stále mě baví. Ale určitě se do vašeho kraje někdy podívám i jako turista.
A pro naše čtenářky prosíme o radu, jak se udržovat v kondici a vypadat stále tak dobře jako vy…
Děkuji za kompliment. Ráno vstanu a zacvičím si nebo zaplavu v bazénu.
Když nekoncertuji, pořád pobíhám po domě a něco dělám. Nedávno jsme si s manželem pořídili nového pejska, který potřebuje hodně pohybu a pozornosti, proto spolu vyrážíme na dlouhé procházky. A pokud je to potřeba, hlídám si, co jím. Jak vidíte, není to žádná věda ani kouzlo.
