Pro svůj plán má podporu na kraji i na Ministerstvu pro místní rozvoj. Ředitel jediného moravskoslezského krematoria to ale vidí poněkud jinak. Podle něj toto zařízení bohatě vystačí pro celý kraj.
V Moravskoslezském kraji funguje v současné době pouze jedno krematorium. Ostatní kraje přitom mají povětšinou dvě. „Křehkost celého systému ukázalo období covidové pandemie, a právě tehdy nás oslovili představitelé HZS a krizového štábu kraje, že by bylo dobré vybudovat takové zařízení právě ve východní části regionu,“ uvedla primátorka Třince Věra Palkovská.
Jak dále řekla, následovalo jednání s představiteli Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva vnitra, která potvrdila potřebnost tohoto záměru.
V tuto chvíli však není vůbec jasné, z jakých zdrojů by měla nákladná investice vzejít. „Proto jsem oslovila ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše, aby nám pomohl najít vhodné dotační tituly. Model financování pak bude odvislý od možností zapojení státu, potažmo kraje,“ pokračovala primátorka.
Je přesvědčená, že vybudování krematoria na území města by pomohlo vyřešit problémy. Například s nedostatkem míst na pohřebištích v regionu, což souvisí s extrémně dlouhou dobou tlení, a stále se zvyšující poptávku po kremaci.
O zapojení se do projektu má zájem společnost Smolo. „Na projektu spolupracujeme s odborníky z VŠB TUO a jde prozatím pouze o přípravnou fázi. Během ní je třeba vybrat nejlepší technologii splňující energetické požadavky a přísné emisní limity, připravit vhodné pozemky a především zajistit všechna povolení a hlavně financování. Tato přípravná fáze trvá obvykle několik let a zahrnuje také časově náročnou legislativní činnost,“ vysvětlila mluvčí Dorota Havlíková.
Dodala, že se město i místní obce v důsledku extrémně dlouhé doby tlení, kterou způsobuje těžká jílovitá půda, potýkají s akutním nedostatkem kapacity na svých hřbitovech. Tlecí doba se prodlužuje na dvacet i více let. V praxi jsou známy případy, kdy nebyl proces tlení dokončen ani po padesáti letech.
„Například na třineckém hřbitově Starý Folvark je tlecí doba určena na 40 let a pohřbívání je povoleno pouze do stávajících hrobek po době tlení. Hřbitov v Gutech má plně vyčerpanou kapacitu,“ argumentovala mluvčí, proč je podle ní nutná výstavba krematoria.
Investice se prý nevyplatí
Majitel třinecké pohřební služby Bohumír Kukuczka to ale vidí trochu jinak. „Možná zájem o kremaci pozvolna roste, ale na druhou stranu vůbec nemám pocit, že by ostravské krematorium nestíhalo. Z mého pohledu je jeho výstavba u nás zbytečná,“ je přesvědčen.
S jeho slovy souhlasí i ředitel ostravského krematoria Ivo Furmančík. „Ano, v době koronavirové epidemie jsme skutečně jednu chvíli nestíhali a zemřelé jsme museli převážet na jiné místo. To jsme ale posléze vyřešili tím, že jsme pořídili další pec, takže už máme k dispozici čtyři. Vlastníme i další chladicí zařízení. A jestli stíháme? Ano, dokonce si troufám říct, že bychom nyní už zvládli další obdobnou epidemii,“ je přesvědčený ředitel.
Zdůraznil, že výstavba krematoria s moderními pecemi je nákladná a o návratnosti investice nemůže být moc řeč. „A to neříkám proto, že bych se bál konkurence. Spíše by si zájemci o takové zařízení měli spočítat, zda se jim to v malém regionu vyplatí,“ pokrčil rameny.
Ve hře je i smuteční síň
Mluvčí firmy Smolo dodala, že součástí projektu je i výstavba moderní smuteční síně s parkem a kolumbáriem pro důstojné ukládání uren s popelem.
Navíc kolumbária služby zásadně zlevní, pronájem místa a jeho údržba je mnohonásobně levnější než pořízení hrobky.
