V Beskydech žije 81 párů skorce

Přes 80 párů skorce vodního napočítali odborníci při prvním rozsáhlém sčítání v Beskydech. Skorec je černohnědě zbarvený pěvec s charakteristickou bílou náprsenkou, o něco menší než špaček.

Ornitologové sčítali skorce v Beskydech. Foto: DK

Doposud nebylo jasné, kolik párů skorce v Beskydech vůbec žije. Do prvního sčítání, které se uskutečnilo vloni, se zapojilo 29 ornitologů včetně jejich spolupracovníků, kteří v chráněné krajinné oblasti Beskydy společně prošli 408 km vodních toků. Napočítali celkem 81 párů. Kromě sčítání ornitologové skorce i kroužkovali, aby zjistili, kde se pohybují a jakého věku se dožívají.

„Výsledky kroužkování ukazují, že většina skorců je věrna svému hnízdišti a mláďata se zdržují v blízkosti místa svého narození.  Objevují se však i zajímavé zálety. Skorec kroužkovaný jako mládě v budce na Slovensku jižně od Malé Fatry byl pozorován na podzim téhož roku na Lomňance v Dolní Lomné,“ poukázal ornitolog Daniel Křenek z Bystřice. Dodal, že v Beskydech zatím žije stabilní populace tohoto vodního ptáka.

Skorec žije poblíž potoků a řek s čistou vodou, především v horských a pohorských oblastech.  Jako jediný zástupce pěvců se dovede potápět a běhat po dně, a to dokonce i v zimě za třeskutých mrazů. Lze pozorovat, jak sedí na kameni a najednou se vrhne do proudu a po chvilce se vynoří o kus dále. Živí se totiž drobnými vodními živočichy, které sbírá na dně a na kamenech.

Skorec patří mezi přírodní indikátory neboli ukazatele stavu toků. Řada drobných živočichů, kterými se živí, vyžaduje čistou vodu a vyrovnaný chemický a průtokový režim. „Sčítání skorců odhalilo, že nemálo vodních toků je ve špatném stavu. Mají zregulovaná koryta, lidé do nich stále vypouští splaškové vody z nefunkčních septiků a žump. Do potoků se dostávají i splachy z cest a jiných zpevněných ploch, pastvin a holin po těžbě. To vše ovlivňuje množství živočichů, jimiž se skorec živí,“ vysvětlil Křenek. Podle něj nové poznatky ukazují, že početnost tohoto druhu pravděpodobně ovlivňují i zimy s nedostatkem sněhu.

Ptáci si v březnu a začátkem dubna staví hnízda téměř vždy na mostních konstrukcích nebo březích nad vodou, aby se k nim nedostali predátoři.  V dobách, kdy byly zimy bohaté na sníh a v tocích bylo vody dostatek, mohlo zahnízdit více párů. Když je na horách sněhu málo a toky na jaře mají nízké průtoky, jsou hnízda více ohrožena predátory a některé páry nemusí zahnízdit vůbec,“ uzavřel.

Další zprávy z regionu