Na mechanickém vozíku podniká čtyřiatřicetiletá Nikola Pszczolková z Karvinska procházky se svými pejsky, jako by to byly její zdravé nohy. O možnost chodit přišla již ve svých jednadvaceti letech při autonehodě, která jí ze dne na den změnila bezstarostný život. Díky příspěvku Nadace Agel ve výši 20 tisíc korun získala nezávislost, svobodu pohybu i ztracené sebevědomí.
Byl krásný, slunečný, prázdninový den a tehdy jednadvacetiletá Nikola se nestihla připoutat v autě, kam usedla se svým kamarádem. Řidič nezvládl řízení a v rychlosti 80km v hodině naboural do zábradlí od mostu, následně do stromu a auto skončilo převrácené v příkopě. Nikola ztratila vědomí a krutý verdikt si vyslechla po probuzení.
„V nemocnici mi tehdy vysvětlili, že zůstanu na invalidním vozíku a následně to potvrdili i v rehabilitačním ústavu, kde jsem prošla rehabilitací. Největší boj jsem svedla sama se sebou, protože jsem nejprve musela vozík vnitřně přijmout. Při trénování jsem zjistila, že nemám žádnou sílu v rukou, po pár otočení mě bolely ruce, nohy mi bezvládně padaly. Vozík mě nechtěl poslouchat, bála jsem se udělat sebemenší obrat,“ vzpomíná Nikola Pszczolková na náročné začátky, které ale brzy vystřídala touha po svobodě a nezávislosti a úspěšné sžití se s vozíkem za opory nejbližších. Od té doby už se stala plně samostatnou, a jakožto aktivní mamince pětiletého kluka jí dosavadní vozík přestal stačit.
„Uvědomujeme si, že bez kvalitních zdravotních pomůcek nemohou handicapovaní lidé, a to i přes všechno své úsilí a odhodlání, žít naplno, jak by chtěli. Proto jsem ráda, že Nadace Agel pomohla získat paní Nikole její vytoužený vozík, který jí usnadní a zpestří život,“ pochvaluje si Bc. Veronika Dostálová, členka správní rady nadace.
Nový mechanický vozík MIV Champion umožňuje Nikole bezproblémově, samostatně fungovat i naplno žít. „Dá se složit a vejde se do cestovní sportovní tašky, což umožňuje cestování ve vlaku i v letadle. Vozík je reprezentativní, bezpečný, spolehlivý. Lépe se mi ovládá, otočím se s ním na místě a sedím v něm rovně, což sečteno podtrženo mi přidalo na sebevědomí,“ shrnuje Nikola Pszczolková, která pravidelně dojíždí na ambulantní rehabilitace a nejraději sportuje venku v přírodě.
Usměvavá mladá žena sklízí obdiv za svůj životní optimismus navzdory osudu, který ji připravil o cit v nohou. Sama tvrdí, že vozík jsou její nohy, a kromě spánku jí dělá společnost neustále. „Jezdím na něm na procházky do přírody s manželem a synem, kteří jsou mi oba velkou oporou, i s našimi pejsky. Vyrážím na něm do obchodu, do kina, na výlety a třeba se někdy podívám i k moři,“ věří Nikola, od malička velká milovnice psů, která chová dvě fenky kníračů a jednu fenku jorkšíra. Je také vášnivou sběratelkou starých kočárků a panenek, a má za to, že každá maličkost ji vede k tomu, aby byla šťastná.
