O vyhloubení vrtu rozhodlo už předminulé zastupitelstvo, které zažádalo o dotaci Moravskoslezský kraj. Po turbulentním politickém dění na Hrčavě, kdy se opakovaně konaly volby, přišlo hloubení vrtu na řadu až loni na jaře.

„Nejprve jsme museli vyřešit elektrifikaci vrtu, což nebylo vůbec snadné, i vzhledem k množství majitelů tamních pozemků,“ prozradil první zádrhel starosta Hrčavy Petr Gořalka. Přívod elektřiny se obci nakonec podařilo vyřešit díky ochotě jedné z místních firem.

Další problém nastal v momentě před samotným hloubením vrtu. Firma si na místo přivezla dopředu kompresor, ale nechala ho tam stát přes noc a někdo z něj odčerpal naftu. Jenže ji neukradl všechnu a zbytek nechal vytéct na zem. „Takže jsme museli věc hlásit na policii i na odbor životní prostředí a kontaminovanou půdu museli nechat odtěžit,“ pokračoval starosta.

Kopec smůly tímto neskončil. Po vyhloubení studny se ukázalo, že podloží je jílovité a voda kalná. „Dva měsíce jsme ji odpouštěli, ale testy byly pořád špatné. Hodnoty například ukazovaly velké množství hliníku. Provedli jsme proto hloubkové čištění a poté už začala téct čistá voda,“ řekl Petr Gořalka. Vrt už je zprovozněn, ale zdroj vody v místě není tak velký, jak slibovali odborníci. „Naštěstí bude sloužit jen jako náhradní. Ten hlavní máme pod Gírovou, tam je vody mnohem více a je i kvalitnější,“ zhodnotil starosta.

Málo vody?
Obyvatelé Hrčavy tak mohou být klidnější. „My bychom suchem netrpěli, ale máme tady několik faktorů, které stav zhoršují. Jednak rezervoár má určitou kapacitu, a když sem přijedou rekreanti, přestává stačit. Dále tady má snad každý druhý dům bazén. Jejich napouštění dává vodovodu zabrat,“ vysvětloval starosta.

Dalším důvodem, proč bývá vody málo, je prostý fakt, že s ní mnozí lidé nešetří. Hrčava je totiž jedna z mála obcí, ve které lidé nemají vodoměry. Za vodu platí paušálně 380 korun za rok za osobu. Takže mnozí pak nemyslí na spotřebu. To potvrdila i jedna tamní obyvatelka, která nechtěla uvést své jméno z obav ze svých sousedů.

„Oni si pořídili bazének, ale pořád ho dokola napouští znovu a znovu. A když jim říkám, že je to plýtvání, argument je stejný. Je to naše voda, platíme za ni, sami jsme si ji vykopali. Takže ji berou i na zalívání zahrádky. A že tedy zalévají fest,“ durdila se starší paní.

Otázka vodoměrů je ale palčivé téma, které se žádnému z posledních starostů nechtělo otevírat. „Už ale za mnou chodí i místní, že se s tím něco musí udělat. Sice nám nyní pomůže nový vrt, ale dost možná se blíží chvíle, kdy i Hrčovjané budou muset instalovat vodoměry,“ doplnil starosta Petr Gořalka.