Když se řekne Josef Novický, mnoho lidí si vybaví namalované krajinky a typické dřevěnky z našich hor. Výstava ale představuje průřez celou jeho tvorbou. Je rozdělena do tematických bloků – Ze světa hudby, Láska k vlasti, K zamyšlení, Z našeho regionu, Křesťanská témata, Figurativní abstrakce, Žena věčné téma, Dětský koutek nejen pro děti, Zátiší s květinami, Zátiší s pohoštěním a Nezařazené. Bloky představují obrazy, skicy i osobní inspirace z různých období jeho tvorby.
Slavnostní vernisáž se konala ve čtvrtek 4. prosince. Pozvání přijala žena výtvarníka Marie i jeho dcera Ivana Zučková. Hned na úvod zahrály a zapívaly dokonce i pravnučky Josefa Novického. „Je to taková akce vzpomínková. Tatínek už tady být nemůže. Musí přiznat, že teprve teď, když jsem v penzi, objevuji naplno jeho tvorbu. Byly doby, kdy se nechal ovlivnit nějakým uměleckým směrem. Například ho nadchl impresionismu. Nebo obdivoval Picassa. Pak si ale našel svůj styl, svou cestu,“ podotkla Ivana Zučková.
Zavzpomínala, jaký byl její otec z pohledu dcery. Že miloval umění ve všech jeho podobách. Jeho život byl protknut barvami i zážitkovými vjemy. S radostí navštěvoval galerie a moc rád o umění vyprávěl. Měl smysl pro humor. „A hlavně, co zažil, to hned zvěčnil. Šel třeba do lesa, přišel domů a maloval stromy i s jejich atmosférou. Vyrazil na hory a pak je i namaloval. Na vernisážích třeba dostával květiny. A to byla tragédie, protože se pak roztrhl pytel s obrazy s květinami. Máme jich doma opravdu hodně. Prostě, co obdržel, to namaloval,“ vzpomínala s úsměvem. Tatínek podle jejích slov maloval rád i zvířata, různé ptáky, ale dokonce namaloval i mouchu. „Proč? To netuším, asi zrovna letěla kolem. A když jsem obraz otočila, abych se podívala na jeho název, bylo tam: Bzzzz. To byl zkrátka jeho humor,“ usmála se Ivana Zučková. Prozradila, že otec rád maloval i akty a modelem mu vždy seděla jeho žena.
Ivana Zučková potvrdila, že na výstavě nejsou jen konkrétní krajinky, ale i abstrakce, ve kterých jsou patrné nálady i myšlenky výtvarníka. Mají evokovat jeho představy a vlastní projekci.
Vystaveno je i několik citátů Josefa Novického. Zachycují jeho nálady, myšlenky a dokládají, jak vlastně vnímal svůj život.
„Seznamte se s jedinečnou malířskou poetikou umělce, ale také s jeho hlubokým vztahem k regionu, krajině a lidem, kteří jej provázeli. Tato výstava rozhodně stojí za zhlédnutí,“ pozvala čtenáře vedoucí muzea Eva Zamarská.
Josef Novický se narodil 20. května roku 1927 a zemřel 22. října 2020. Byl to všestranný výtvarník, designer, grafik, malíř obrazů, tvůrce reliéfů a dekorativních objektů. Byl i dlouholetým pracovníkem propagace Třineckých železáren, zakládajícím členem Klubu výtvarníků Frýdecko-Místecka a Klubu přátel výtvarného umění v Třinci a členem Unie výtvarných umělců České republiky.
