„Tímto naším setkáním chceme uctít skromnost a pokoru našich předků. Oni jedli, co bylo, a jedli, aby nic nezbylo. A když zbylo, dali jako pomeje zvířatům. A nezbylo nic,“ přivítal příchozí Jan Michalik, který si na akci vzal za parťáka
Krzysztofa Klimka z Milíkova.

Jako první všichni okusili poleśniki, které se také dělávají i v kysúckém regionu (recept přinášíme na straně 10). Přitom se dozvěděli, že tehdejší jídla byla skromná, ale na druhou stranu velice sytá. Předkové si pomáhali, čím mohli, co měli na zahradě, ve chlévě. A nestálo je to žádné peníze.

Sváteční bryja
Jednoduchým jídlem, které bylo rovněž k ochutnání, je bryja. Stačí trocha švestek, hrušek a jablek, které se společně podusí. Potom se přidá smetana, mouka na zahuštění, špetka soli a trocha hřebíčku.

Mouka nemusí být, rozvařené ovoce někdy udělá své a bryja je dosti hustá i bez mouky. Jíst ji můžete samotnou nebo s knedlíkovým kapáním, ale někdo si ke bryji dopřeje i brambory.

„Slyšel jsem, že někdo bryju nedokáže nyní jíst, protože se jí v dětství a mládí přejedl,“ přidal k dobrému Janek Michalik.

Vaječinu nastavovali
Vaječinu zná asi každý – rozpustit špek, přidat cibuli a pak vejce. Ovšem předkové vajíčky šetřili, proto ještě přidávali mléko a mouku. A důvod byl opět jednoduchý – hlavně nasytit. Tomuto pokrmu říkali kurmónka.

Dále byl k ochutnání pipiok, taková grahamová buchta na slano.

Mouku využívali i pro přípravu skurzoka. Nastrouhali vařené brambory, přisypali mouku, udělali těsto a na plechu upekli.

Domácí chléb
Krzysztof Klimek z Milíkova peče domácí chleby. Jeden donesl ochutnat a doslova se po něm i s domácím máslem zaprášilo. Jak si jej doma udělat? Postačí kvásek a kvalitní mouka. A pak udělat kvalitní těsto, které musíte nechat také odpočinout a následně ho pečlivě vypracovat do formy. Když tuto formu sundáte, těsto musí držet svůj tvar a může do pece.

Setkání bylo u konce, ale příchozí naznačili, že by MUZ-IC měl v podobných akcích pokračovat.