„Startovali jsme v Písku u základní školy a děti nás vyprovodily na cestu. Proč z Písku? Někteří z nás mají k této obci blízké vazby,“ vysvětlil Milan Sabol s tím, že sestavu tvořili tři cyklisté z Písečné a po jednom z Písku, Jablunkova, Josefova Dolu a Semil. „Právě paní ze Semil se k nám přidala díky Facebooku, když jsme hledali posledního člena výpravy. Komické bylo, že si do poslední chvíle myslela, že startujeme v Písku v Čechách, ale nakonec dorazila na start do toho správného Písku,“ usmál se Sabol.
A svérázná 51letá žena ze Semil se zapisovala od začátku silným písmem. „Nevěřili jsme, že vůbec dojede na konec Mostů u Jablunkova. Navíc její životospráva, kdy fungovala vlastně jen na kávě a cigaretách, byla vražedná. Ale pletli jsme se. Sice jela svým tempem a na klíčových místech jsme na ni museli čekat, aby nezabloudila, ale dojela s námi do cíle. Takže klobouk dolů,“ vyprávěl Sabol.
Výprava se na cestu vybavila originálními tričky, kde bylo napsáno Z Goralie k Jadranu. „Měli jsme i českou vlajku, takže v kempech nebo penzionech, ve kterých jsme spali, jsme byli i s koly nepřehlédnutelní. Lidé všude byli skvělí, někde nám i zatleskali. Potkávali jsme i krajany, například z Ostravy, takže jsme si i povykládali,“ řekl Sabol. Výprava se stravovala po hospodách, akorát snídaně si dělala sama – což byla vždy vaječná smaženice.
Milan Sabol při přípravě trasy myslel i na to, aby navštívili nějaká zajímavá místa. „Nechtěl jsem, abychom jen šlapali na kole. Zároveň jsem vše musel skloubit s ubytováním. Co se třeba hradů týče, prohlédli jsme si je jen zvenčí, dovnitř jsme nechodili. Ale byly krásné,“ nastínil. „Silným zážitkem byla návštěva zříceniny hradu Modruš, o které málo našich lidí ví. Z tohoto místa doslova číší energie. Silným zážitkem rovněž bylo, když jsme prvně zahlédli moře. Navíc jsme po celou dobu měli neskutečné počasí. Zmokli jsme jen jednou, a to pořádně. Déšť nás potkal 20 kilometrů před cílem 3. etapy v Maďarsku,“ pochvaloval si Sabol.
Cílem výpravy bylo během osmi etap dojet do chorvatského Karlobagu. Cyklisté najeli přes 900 kilometrů, přičemž nejdelší, 140kilometrová etapa byla hned ta první, která skončila za Trenčínem. Naopak nejkratší byla předposlední a měřila 70 kilometrů. Cesta zavedla výpravu na Slovensko, do Maďarska, Rakouska, Slovinska a Chorvatska. „Nejvíce nám daly zabrat poslední dvě etapy v chorvatských kopcích. Vždyť poslední kopec měl nadmořskou výšku kolem jednoho tisíce metrů nad mořem a za chvíli jsme byli u moře. Rovněž jízda ve zmíněné průtrži mračen byla náročná,“ vypočetl Sabol.
Celý text jsme přinesli v aktuálním vydání Třineckého hutníku.
