Pavel Sztwiertnia je nejen odborníkem v oblasti myslivosti, ale také zasvěceným znalcem přírody, jejím vnímavým pozorovatelem, čemuž dovedl vtisknout kultivovanou literární formu, kterou bychom mohli nazvat literaturou faktu. Jde vlastně o literární deník se všemi náležitostmi.

S autorem putujeme polesím Koníkov, lokalitou „U Rudy“, míjíme Chobotský potok, Švábku, Odranec a jiná magická místa plná jelenů, lišek, tetřevů, v nichž jsou zakotveny konkrétní příběhy s konkrétními aktéry v konkrétní době, což jim dává také zajímavý sociologický rozměr.

Tento dokument času, a to chci zdůraznit, je nejen dokumentem, ale i literárním dílem. Jeho autor zde prezentuje svoji jazykovou vyzrálost, cit pro hodnotu a význam slova, dovede jím operovat šetrně a vyváženě, což jeho naraci vtiskuje ráz kouzelné reality.  Zde jeden příklad za všechny:

„Moc se mi tu líbila (řeč je o Loučné nad Desnou) místa porostlá zbytky přestárlých buků. Tyto stromy zde díky svým mohutným korunám vytvářely jakési příšeří. Bylo to důstojné jeviště pro různá lovecká dramata, která se tu často odehrávala. Hned pod chatou se větvil Tříramenný potok, který předmětnému místu propůjčoval zvláštní kouzlo. Vždy jsem se tam cítil jako v chrámu. I dnes, po uplynutí bezmála půl století, se tam rád vracívám alespoň v myšlenkách. Nedivte se, že jsem tu pobýval často. Mnohdy jsem zde byl sám a všemi póry vnímal posvátnou atmosféru zdejší přírody… Máme dojem, že jsme na sakrálním místě s mohutnou klenbou nebes.“

A takto bychom mohli pokračovat dále a citovat nové a nové příklady magie slova. Co tedy říct na závěr. Stručně můžeme konstatovat, že všechny knihy Pavla Sztwiertni jsou naplněny unikátními příběhy, ztvárněnými krásnou češtinou. Navíc nás důvěrně seznamují se zákony přírody, s jejím významem pro přežití lidského druhu. Jsou tedy i poučné, což je jejich dodatečným bonusem. Černobílé fotografie ještě zvyšují kouzlo vyprávění o tamtěch časech a místech. Nádhera.