„Nejdříve jsme si připravili suroviny. Rozšlehali jsme vajíčka s cukrem a do toho přidali mouku. Byla super zdravá, protože byla špaldová. Mysleli jsme, že se taková mouka vyrábí ze špalku, ale potom jsme se dozvěděli, že je z normální pšenice. Když jsme chtěli přidat mléko, paní učitelka ho ochutnala a zašklebila se. Bylo prošlé. Vyslali jsme tedy kluky pro nové do kuchyně a pečení zdárně pokračovalo,“ vylíčili nadšení druháci.

A kde je pak to učení a matematika? „Než se bábovka upekla, stihli jsme si napsat postup, jak se bábovka peče. Ale hlavně jsme počítali. Hlavu nám některým zamotalo, kolik surovin je potřeba na tři, čtyři až pět bábovek. Když jsme si to ale nakreslili, tak to už všichni chápali. Taky jsme hodně používali odhad k tomu, kolik nasypeme třeba mouky nebo cukru do nádoby,“ objasnila paní učitelka Lenka Tomancová.

Když už začala bábovka vonět, chtěly děti vyzkoušet, jestli už je upečená. Zvolily si proto posly, kteří měli z třídy přinést špejle.  „Dlouho se nevraceli, tak jsme vyslali posly pro posly. Hodně jsme se divili, co to vlastně nakonec přinesli. Měřilo to asi 60 cm, jak jsme odhadli, a když jsme to uviděli, začali jsme se strašně smát. Poslové totiž přinesli proutí na pletení košíků, protože ve třídě špejli nenašli. Ale i to nám posloužilo k tomu, abychom zjistili, jestli je bábovka hotová. A byla!“ přidali veselou historku malí pekaříci.

Děti se tak toho dne naučily více věcí najednou. Dozvěděly se, jak a z čeho se bábovka peče, naučily se spočítat si potřebné suroviny a zjistily také, jak je důležitá spolupráce a vzájemná pomoc. „Na bábovce jsme si moc pochutnali, a ještě jsme se dozvěděli, odkud pochází všechny suroviny, které v ní byly, a co všechno se z nich dá vyrobit,“ dodaly.