„Lidé jsou celkem silně ovlivnění tím, co vidí v televizi. Především pak filmy a seriály z Ameriky. Tam často sledují, jak páníčci zařizují pro své čtyřnohé miláčky vše, co by pořídili vlastnímu dítěti. Od postýlky s peřinkou přes umývání zoubků až po krmení,“ řekla Eva Labajová.
Pak takový člověk zahlédne psa, například německého ovčáka, který je zrovna zavřený v prostorném kotci se zateplenou boudou, a už se mu svírá dušička, že je psovi ubližováno. „To, že ho majitelé pouští dvakrát třikrát denně na prostornou zahradu, kde s ním „řádí“, nebo je pes zavřený jen v době, kdy jsou majitelé v práci, už nevidí. Podle nich hafan trpí, protože má omezený prostor. A já absolvuju úplně zbytečný výjezd, protože pes se má jako v nějakém luxusním hotelu,“ dodala správkyně.
Její slova potvrzuje i Robert Sikora, zástupce ředitele třinecké městské policie. „Týraných zvířat nepřibývá, ale počet zbytečných výjezdů kvůli tzv. týraným zvířatům ano,“ podotkl Sikora. Právě městští strážníci asistují u takových výjezdů Evy Labajové, kdy si není úplně jistá, že kontrola proběhne bez komplikací.
Nárůst počtu planých výjezdů začal podle Labajové s pandemií koronaviru – lidé pracovali z domu, měli více času na sledování okolí, protože vše bylo zavřeno, a tak si všímali i situací, které předtím brali za normální: „Lidé prostřednictvím zvířat řeší i vztahy. Kdo chce sousedovi znepříjemnit život, nahlásí ho, že se špatné stará. Ať jde o psa, kočku, koně nebo krávu. Hlášení na sebe poslali i expartneři. Měli společné zvíře, domluvili se na střídavé péči, ale jedna strana chce najednou víc a druhou stranu pošpiní.“
Pojem týrání zahrnuje nejen špatné zacházení se zvířetem, ale i jeho nekrmení, špatné ustájení atd. Spadá zde i nezabezpečení zvířete proti jeho útěku. Při něm se může zvíře poranit, zavinit autonehodu, případně může samo někomu ublížit.
„Drobné problémy řeším přímo na místě. Často lidé dělají chyby z neznalosti, ne se zlým úmyslem. Poradím, dostanou lhůtu na nápravu a jedu na kontrolu. Když je vše v pořádku, spokojení jsou všichni,“ dodává Labajová.
Pokud je problém větší, okamžitě předává případ inspektorům krajské veterinární správy. „Ač bývají některé výjezdy zbytečné, jsme rádi, že jsou lidé všímaví a není jim lhostejné, co se děje v jejich okolí,“ uzavřela Labajová.
