„Máme 10 krmelců. Většinou se dva členové starají o jeden. Já s kolegou obhospodařuji krmelec v bystřické části V Pasekách, v lokalitě Grzeszka,“ pověděl člen výboru Honebního společenstva Bystřice – Loučka Jiří Šimka. Dodal, že během roku musí myslivci nasušit seno.
„Nakoupíme oves a kukuřici. Kaštany nám sbírají děti z bystřického domu dětí a mládeže, které nám vloni předaly skoro dvě tuny kaštanů,“ pokračoval myslivec.

Myslivci zásoby do krmelců navážejí na podzim, pokud se dá dojet co nejblíže krmelce. Kromě sena uloží vše do plechových sudů, aby se k tomu nedostaly myši. V zimě dochází ke krmelci přikrmovat zvěř dle aktuálních podmínek, minimálně však jednou týdně, ale někdy i třikrát za týden.

„Krmíme srnčí. Kdysi jsme krmili i zajíce a bažanty, ale poslední roky je to s drobnou zvěří horší, takže není co krmit. Ke krmelci docházelo až deset kusů srnčího, ale nyní čtyři, maximálně pět kusů během zimy. Zbytek je stažený blíže do vesnice, kde se cítí bezpečněji. Je to dáno řáděním vlků,“ vysvětlil Šimka.

Kolik kusů zvěře ke krmelci dochází, poznají myslivci podle zanechaných stop. Někdy je vidí přímo na místě. Ale mají nastavené fotopasti, takže mají dokonalý přehled.

Nedílnou součástí každého krmelce je kamenná sůl, a to celoročně. Zvěř ji líže kvůli trávení. „Každý býložravec a přežvýkavec potřebuje pro své trávení sůl, proto je v krmelci pořád. Chodí na ni všechna zvířata,“ upřesnil myslivec. Sůl je nedílnou součástí jídelníčku i pro domácí zvířata jako jsou ovce a krávy.