„Nebylo to vždy tak idylické. Po maturitě na třineckém gymplu jsem váhal mezi školou a hokejem. Ve Frýdku se v té době hrála druhá liga, do áčka v Třinci jsem se nedostal, proto jsem se přihlásil na vysokou školu. Studoval jsem při hokeji dva roky ekonomku v Ostravě, než jsem se prosadil do sestavy Ocelářů. Poté jsem upřednostnil hokej, chtěl jsem mu dát sto procent. Říkal jsem si, že školu můžu dokončit kdykoli potom, ale tahle šance se už nemusí opakovat,“ vysvětlil Ondřej Kovařčík.

„Nebylo to vždy tak idylické. Po maturitě na třineckém gymplu jsem váhal mezi školou a hokejem.“Třinecký útočník Ondřej Kovařčík

Do Třince přišel z Nového Jičína po sedmé třídě v roce 2008 a přiznává, že tehdy tak vysoko nemířil. „Mojím cílem bylo zahrát si jednou xtraligu mužů, vybojovat si místo v áčku. Když se ohlédnu, co všechno jsem už s Třincem dokázal, tak jsem předčil svá očekávání. Ve 23 letech jsem získal první titul, zahrál jsme si dvě finále. Vyhlásili mě i nováčkem roku, Michal byl v anketě za mnou druhý. Ale pořád jsem hladový po úspěchu, je to nakažlivé,“ dodal.

Se svým bratrem Michalem hraje od malička v jednom útoku vyjma tří sezon. Jeho mladší sourozenec se k Ocelářům připojil až v roce 2011. „Měli jsme v Novém Jičíně silnější ročník než Ondra, vyhráli jsme dokonce MČR 5. a 6. třídy (2008 a 2009). Až na konci sedmé třídy jsem přišel do Třince na zkoušku, ale nevzali mě. Vím, že jsem byl v přípravných zápasech nervózní a nedařilo se mi, jak bych chtěl,“ přiznal.

Ondřej si tuhle situaci dobře pamatuje. „Michal přišel dva roky po mně s pověstí talentovaného hráče. Lámal v žakovských kategoriích rekordy. Vzpomínám si, že v páté třídě držel rekord David Květoň s asi 120 góly. Michal ho překonal, nasázel jich kolem 130. Možná si myslel, že to v Třinci půjde samo a překvapila ho konkurence. Asi na to nebyl připravený. Neúspěch ale člověka dokáže posunout vpřed a u Michala to stoprocentně platilo,“ řekl.

Michal Kovařčík souhlasí, že mu návrat do Nového Jičína prospěl. „Tehdy jsem nastupoval současně za osmou třídu, mladší a starší dorost. Odehrál jsem okolo sto zápasů, vytíženost mi pomohla. Vyhrál jsem se a od deváté třídy jsem už v Třinci. Pamatuju si, jak jsem se chtěl hned v prvním roce vytáhnout a ukázat, že mám na to, abych tady hrál. Byl jsem v celé soutěži druhý v produktivitě a jen škoda, že jsme tu sezonu nezavršili ještě nějakým týmovým úspěchem. Na mistrovství ČR devátých tříd jsme skončili pátí,“ řekl.

Jejich nevlastním bratrem je Tomáš Fleischmann, který v NHL odehrál okolo 700 utkání. „Určitě jsme k němu vzhlíželi, ale mě ovlivnil hlavně jeho táta (Jaroslav). Trénoval mě v Novém Jičíně od mala do osmé třídy a usměrnil mě, když začal žít s naší mamkou. Býval jsem namyšlený, drzý, řval jsem po spoluhráčích. Mamka ho požádala, aby byl na mě přísnější a pomohl mi. To mohlo být v 5., 6. třídě. Dnes lituju toho, jak jsem se choval. Nerad na to vzpomínám. Pokud bych mohl ve svém životě něco změnit, bylo by to tohle,“ přiznal Michal Kovařčík.

Jejich prioritou bylo zůstat v Třinci, Peterek v nich vidí potenciál
Ondřej a Michal Kovařčíkovi odehráli v áčku tři extraligové sezony, v té premiérové zazářili v play off, ve kterém jejich řada měla lví podíl na postupu do finále přes Pardubice a Hradec Králové. Na konci ročníku obsadili také první dvě místa v extraligové anketě Nováček roku (2018). Při loňské mistrovské jízdě vstřelili ve finále důležitý gól v prodloužení, po kterém Oceláři vedli nad Libercem 3:2 na zápasy.

V poslední sezoně nevynechali ani jeden zápas a vylepšili si svá kariérní maxima v základní části – Michal nasbíral 27 (12+15) a Ondřej 19 bodů (10+9). „Vidíme v nich potenciál. Každým rokem se zlepšují a je předpoklad, že jejich výkonnost ještě poroste. Už teď jsou platnými hráči a dokáži rozhodovat zápasy, což potvrdili v posledních play off. Věřím, že pro náš klub budou přínosem,“ uvedl sportovní ředitel Ocelářů Jan Peterek.

Michal Kovařčík podotkl, že chtěli v Třinci pokračovat. „Nechávali jsme to na agentovi, kterého máme oba stejného. Naší prioritou ale bylo zůstat. Budujeme si pozici v týmu, posouváme se herně i sestavou. Jsem proto moc rád, že jsme se dohodli. Jsme tady spokojení,“ řekl třiadvacetiletý Michal Kovařčík, který se uplynulý ročník zúčastnil i dvou reprezentačních akcí a příležitost dostal v několika zápasech i v elitním útoku Ocelářů.

Podle Ondřeje Kovařčíka se jednání ani neprotahovala. „Obě strany měly zájem, aby se prodloužila spolupráce a vyšli jsme si vzájemně v požadavcích vstříc. Jiné možnosti jsme ani nezvažovali, protože jsme ještě byli i na příští sezonu pod smlouvou. Jsme ale rádi, že jsme se domluvili už teď. Máme v Třinci nejlepší podmínky k rozvoji a odejít kamkoli v rámci naší extraligy bych vnímal jako krok zpět,“ řekl.