Název debaty – Město rozdělené hranicí – asi nikoho nepřekvapil a dával tušit téma: okolnosti událostí, které stály za vznikem města po 1. světové válce. Došlo ale i na místní rodáky. Jejich životní příběhy autorům posloužily jako prostředek k tomu, aby přiblížili vývoj města a regionu přes 19. století až po rok 1920, kdy Těšín rozdělila hranice mezi dva nově vzniklé státy.

O konání debaty právě v Českém Těšíně se zasloužil Nadační fond přátel gymnázia v rámci oslav 105. výročí založení školy. Atraktivně a srozumitelně podaný výklad novodobých ději zaujal i některé studenty, přestože s nimi autoři podcastu debatovali už během dopolední výuky.

„V semináři ze společenských věd jsme dostali nabídku se debaty zúčastnit. A protože jsem byla zvědavá na podcast Přepište dějiny, tak jsem tady. Navíc mě historie města zajímá, a k Polsku mám blízko. Část mé rodiny žije v Polsku a část v Česku,“ prozradila studentka septimy Marie Huczalová.

Autoři podcastu se shodují, že se při výběru témat vždy snaží najít něco zajímavého s přesahem, aby to lidi zaujalo. „Tím, že jsme na Gymnáziu Josefa Božka, byl životní příběh tohoto konstruktéra téměř zadáním,“ řekl Martin Groman.

Výběr rodáků je základ

Michal Stehlík prozradil, jak vybírají témata a jak se na natáčení připravují.

„Vzhledem k tomu, že jsme hlavně historici 20. století, tak se nejdřív podíváme na rodáky, abychom zjistili, zda tam byl někdo zajímavý, a třeba nějak i souvisí s obyvatelstvem, národností, náboženstvím toho místa. A pak také zjišťujeme, co je třeba originální a není jinde tak poznatelné. Anebo hledáme něco, co vstoupilo do velkých dějin. Při výběru byl Těšín úplně jasný, bez roku 1918 to nejde, to by město vůbec nebylo. Ale na mnoha místech jsme v roce 2025 akcentovali rok 1945 a zaměřili se na to, jak tam lidé prožili konec války, když bylo to výročí. Vždy se zároveň snažíme najít něco zajímavého, třeba i s přesahem do širších dějin. Prostě aby to lidi zaujalo,“ vysvětlil Stehlík.

Někdy se při výběru témat opírají o obecně známé historické věci a pak jdou do hloubky.

„Někdy ale přijdeme s událostmi ne příliš známými. Je to dáno i tím, že smyslem našeho počínání není psát historické monografie, ale popularizovat události a fakta, která už známe,“ dodal Groman.

Michalk Stehlík také prozradil, jak dlouho vybírají téma a jak se na něj připravují. „My si třikrát čtyřikrát napíšeme, abychom se vzájemně ujistili, že toto bude téma. Pak zjišťujeme, zda jsou k tomu zdroje, to je důležité. Samotná příprava může trvat dvě hodiny, ale i půl dne. Někdy se opřeme o obecně známé historické věci a pak jdeme do hloubky. Někdy ale přijdeme s událostmi ne příliš známými. Měli jsme jeden úplně extrémní díl, kdy Martin musel do archivu, protože k tomu tématu nebylo nic zpracováno. Hledal karty vysídlených lidí jedné vesnice. Ale to byl fakt extrém. Kdybychom museli takto bádat a zjišťovat, tak bychom to nestíhali dělat,“ vysvbětlil.

Jeho parťák Martin Groman k tomu dodal: „Ono to je dáno i tím, že smyslem našeho činění není psát historické monografie, ale popularizovat události a fakta, která už známe.“