Svíravá a silná bolest na hrudi po pouhých pár krocích chůze, taková, která budí člověka ze spánku. To je jeden ze symptomů ischemické choroby srdeční, anginy pectoris. Často ztěžuje nemocným život až do té míry, že je zcela vyřadí z běžného života.

Právě takovouto bolest kardiologové z Nemocnice Agel Třinec-Podlesí spolu s odborníky Kliniky onkologické Fakultní nemocnice Ostrava léčili již u tří pacientů metodou, jež nemá na světě u této indikace obdoby. Kybernetickým nožem vyřadí z funkce nervové uzly, které jsou zodpovědné za přenos bolesti od srdce. Úleva bývá takřka okamžitá, plný efekt unikátního zákroku se u pacienta projeví po několika týdnech až měsících.

„Všichni naši pacienti se v Nemocnici Agel Třinec-Podlesí léčili dlouhodobě s ischemickou chorobou srdeční. Vyčerpali jsme všechny dostupné metody, které jsou pro léčbu námahové bolesti srdce nyní dostupné a pracují na principu obnovení průtoku srdečními cévami a užívání mnoha léků,” popisoval kardiolog Miroslav Hudec z týmu Nemocnice Agel Třinec-Podlesí.

„Pak nezbývá než přerušit dráhu bolesti, což je možné právě na úrovni nervových uzlů kolem páteře. Obvykle se tyhle nervové uzly umrtvují anestetikem. Tento výkon je ale po zhruba třech týdnech nutno opakovat, když léky vyprchají. U některých pacientů může pomoci až celkové odstranění nervových uzlů – to je ale náročný a riskantní chirurgický výkon,“ upozornil Hudec.

Kardiologové z Třince-Podlesí proto oslovili kolegy onkology z Fakultní nemocnice Ostrava s hypotézou, kterou záhy spolu potvrdili. A sice, že nervové uzly jako původce bolesti lze přesně zacílit a zničit kybernetickým nožem, jediným v republice, který dokáže ozářit s deset až třicetkrát větší přesností než jiné lineární urychlovače.

„My si místo nervového zauzlení společně s kardiology zaměříme pomocí standardních zobrazovacích metod, které jsou v radiochirurgii běžné, a ve spolupráci s fyziky vypočítáme rozložení dávky záření. Po léčbě dojde prakticky ke zničení tohoto nervového zauzlení a k odstranění potíží,“ popsal postup Jakub Cvek, přednosta Kliniky onkologické Fakultní nemocnice Ostrava. „Zásadní také je, že pacient nemusí být hospitalizován. Vše trvá asi hodinu a po zákroku odchází pacient domů. Výsledek se projeví takřka okamžitě,“ doplnil Cvek.

A jak na novou metodu reagují pacienti? „Je to jako nebe a dudy,“ sdělil osmašedesátiletý Jaroslav Protiva z Orlové rozdíl mezi tím, jaké bolesti snášel před tím, než absolvoval zákrok lékařů. Potíže se srdcem měl bývalý horník už dlouhá léta. První trojnásobný bypass podstoupil už v roce 1987. Po pár letech absolvoval druhý. Poté měl sedm let klid, ale pak pro něj začaly silné bolesti vystřelovat do ramene i hrudníku.

„Měl jsem je prakticky při všem, i chůzi. Záchvaty anginy pectoris byly prakticky nepřetržité, limitovaly mne absolutně ve všem. Bez speciálního spreje jsem prakticky nemohl existovat. Musel jsem ho používat při každém možném pohybu, to znamená, že jsem některé dny stříkal sprej i čtyřicetkrát denně,“ řekl Jaroslav Protiva.

Po zákroku se cítí výborně. „Dříve jsem se věnoval práci na zahrádce, jezdil na kole. Od toho mne nemoc odstavila. Ale po zákroku jsem se ke všemu mohl vrátit, doslova jsem se pár týdnů poté cítil, jako bych se znovu narodil. Nyní se zcela plně věnuji své téměř čtyřleté dceři Amálce Ele,“ doplnil Protiva, kterému jako prvnímu člověku na světě lékaři léčili bolesti u anginy pectoris kybernetickým nožem. „Obavy jsem měl velké, ale důvěru v lékaře taky. Řekl jsem si, že to zkusím. A buď mi to pomůže, nebo mě to zničí. Bál jsem se, ale víc se těšil,“ dodal.

Již nyní mají lékaři informace o tom, že metodu, na které pracovali tři roky, zkoušejí kolegové v Polsku. Postup  budou odborné týmy dále rozvíjet a předpokládají, že by se dala využít například při léčbě maligních arytmií (zhoubných poruch srdečního rytmu), při zvýšené potivosti rukou nebo třeba u Raynaudova fenoménu, způsobujícího zhoršené prokrvení rukou.