Čím jste chtěla být jako malá holčička?

Hrozně se mi líbila první žena ve vesmíru, chtěla jsem být Těreškovová. To byl můj sen. Miluji hvězdy, vesmír, a přitom nemůžu ani na kolotoč, protože se mi točí hlava. O zpívání jsem nikdy nesnila, byť jsem vyrůstala v hudební rodině. Koketovala jsem s herectvím, jako dítě jsem hrála s pány Kemrem i Hrušinským v Národním divadle. Myslela jsem si, že moje kroky budou směřovat k herectví, nakonec zvítězila hudba.

Kdo na to měl největší vliv?

Můj tatínek, který už není mezi námi. Byl úžasný, neuvěřitelný filozof a chytrý člověk. Mám pět sester, je nás šest holek. Tatínek byl osamoceným mužem v naší rodině. Měl absolutní nadhled, protože vydržet s tolika ženami, to byl nadlidský úkol. Maminka také vystudovala zpěv a hudbu, ale nejvíce mě inspiroval tatínek, který byl dirigentem.

Věnujete se opeře, operetě, muzikálu. Dovedete říct, co je vám nejbližší?

Účinkuji s Danem Hůlkou, Marianem Vojtkem. Baví mě, když se tvoří hezká hudba a podílejí se na tom fajn lidé. Moje srdce patří klasické hudbě, opeře. Miluji seběhnout k muzikálu, protože muzikáloví zpěváci jsou úplně jiní a ti mě pak trochu „znormální.

Co všechno musíte dělat pro to, aby váš hlas zůstal, jak zaznělo po koncertě, andělský?

Zpěváci by neměli jíst česnek a pikantní jídla. Tohle zcela nedodržuji. Před zpěvem nikdy nekonzumuji alkohol, protože vysušuje hlasivky. Když mám zpívání hodně, žádné víno, jen čaj a med. A také žádná klimatizace v autě, nesmím nastydnout. Hlas je nástroj, o který je potřeba se starat. Zpěv je nikdy nekončící příběh, takže ho studuji pořád. Mám svého kouče, svého klavíristu i svou paní doktorku.