Před čtvrteční veřejnou zkouškou si Barbora Sedláčková našla chvíli pro Třinecký hutník.
Balada pro banditu má několik hodin před premiérou. Jak se cítíte?
Popravdě řečeno, mám celkem nervy. Tento projekt je pro mě zatím ze všech uvedených inscenací nejnáročnější. Premiéru odehraje moje kolegyně Bára Vidomská, a z ní konkrétně nervy nemám, ovšem ze svých následujících repríz ano.
Jak se vám role zkoušela?
Bylo to krásné a těžké zároveň. Moc jsem si to užívala. Celý proces byl poměrně náročný, protože ve hře se hodně zpívá. Zpěv nikdy nebyl mou disciplínou, ale jsem ráda, že jsem si to mohla vyzkoušet, a moc mě to baví. Celé to pro mě má ještě osobní hodnotu, protože moje maminka v mém věku také hrála Eržiku a měla tu roli moc ráda.
Hra je známá i díky filmu. Nemáte obavy, že diváci budou porovnávat?
Tohle hrozí u každé předlohy, která je i zfilmovaná. Podle mě je naše nastudování od filmu odlišné, má svou osobitou atmosféru. Divadlo obecně nabízí jiné interpretační možnosti než film. Věřím, že diváci by si z našeho představení mohli odnést minimálně živý zážitek, který zhlédnutí filmu nenabízí.
Neměla jste při zkoušení tendenci inspirovat se filmovou představitelkou?
Díky našemu odlišnému podání to ani není možné. Jednotlivé scény nebyly postaveny tak, aby připomínaly film. Nejdříve jsem měla prostor pocítit, jak na mě situace působí, a na základě toho jsem se teprve pokoušela o herecký projev. Každý z nás měl možnost během zkoušení najít si svou cestu a neměl důvod hledat inspiraci jinde. Já osobně jsem filmové zpracování viděla až ve chvíli, kdy jsme měli na této hře začít pracovat. To jsem ještě netušila, že budu Eržiku hrát. Nedívala jsem se, abych kopírovala, ale abych měla představu, z čeho děj vychází. Film jsem sledovala jako celek.
Máte před představením nějaké rituály?
Potřebuji mít svůj klid. Třeba se projdu divadlem v místech, kde nikdo není, abych nasála atmosféru, kterou potřebuji před vstupem na jeviště. Člověk se potřebuje očistit od toho, s čím přišel do divadla, a nabrat vše potřebné k tomu, aby se naladil na svou postavu a byl připravený s ní prožít její příběh. Samozřejmě se musím rozmluvit a podobně.
Jak nejraději relaxujete od divadla?
Nejraději jsem v přírodě. Mám ráda hory, jezdím na koni. Je to úplně něco jiného než divadlo. Ráda se vracím k původnímu lidskému klidu, jen tak si v přírodě sednout, projít se a vyčistit mysl. Tohle mi nejvíce nabízí naše rodinná chaloupka u Hranic na Moravě nebo jakýkoliv výlet do Beskyd, kde se cítím jako doma. Když potřebuji rychlý relax, splní mi to jakýkoliv druh pohybu, u kterého se mi vyčistí hlava i emoce.
Přehlídka vyvrcholí v sobotu
Podrobný program 20. ročníku Festivalu divadel Moravy a Slezska, který právě hostí Český Těšín zájemci naleznou na webových stránkách Těšínského divadla. Za zmínku stojí panelová diskuze, která se uskuteční 18. listopadu v 15.30 hodin. Inscenace Šikmý kostel a Krzywy kościół budou poprvé uvedeny během jedné umělecké akce, proto se pořadatelé rozhodli uspořádat doprovodný diskuzní panel. Mezi jeho hosty budou tvůrci obou představení, spisovatelé, divadelní a literární vědci.
