S myšlenkou darovat krev koketoval Martin Bystroň delší dobu, ale vše změnila těžká havárie, která se mu stala před 20 lety. „Tehdy jsem pracoval jako obchodní zástupce pro jednu stavební spořitelnu. Při cestě na poradu, kdy řídila kolegyně, do nás v Třanovicích za křižovatkou narazil kamion. Několik dnů jsem strávil v nemocnici,“ svěřil se Bystroň s tím, že tehdy mu bylo 24 let.

Prožité těžké chvíle rozhodly. Martin Bystroň se stal dárcem krve, kterou se snaží dávat pravidelně. „Je to pro mě nejen občanská povinnost, ale mám z toho dobrý pocit. Kdo se o darování krve teprve rozhoduje, vřele doporučuji. Ovšem vím, že mnoha lidem se s krví chodit nechce,“ pokračoval Bystroň, podle kterého samotný odběr probíhá velice rychle.

„Nejprve si vždy ověřím, zda můžu krev darovat, protože mezi jednotlivými odběry musí u mužů být tříměsíční pauza. Pak už se jen objednám, a je to,“ usmál se dárce, který měl zpočátku i obavy.

„Poprvé jsem byl hodně nervózní, cítil jsem se ve stresu. U druhého nebo třetího odběru jsem dokonce omdlel. Ale člověk se nemusí bát, po ruce je vždy šikovná sestřička,“ pověděl Bystroň, který s krví chodí pouze do třinecké nemocnice.

„Odběr krve trvá asi pět minut, plazma, se kterou jsem byl asi třikrát, o něco déle,“ uzavřel Bystroň, který v dárcovství krve míní pokračovat, dokud mu to zdravotní stav dovolí.