Protože plavidlo, které patří nizozemské rejdařské společnosti a nese jméno Marcor Bulk I, čeká na sešrotování, chce vedení města ve spolupráci s lidmi z České lodní společnosti získat jako památku některé části tohoto vysloužilého ocelového kolosu, vyrobeného ve štětínské loděnici. Měla by to být část přídě a znak města, který byl odlit v Třineckých železárnách. Všechny tyto snahy spojuje projekt nazvaný Třinec jede domů, který podporují i Třinecké železárny.

Zastupitele minulý týden s podrobnostmi seznámil Jiří Žižka společně s dalšími zástupci České lodní společnosti, která je zřizovatelem Námořního muzea ve Veletově na Kolínsku. Právě tam se zrodil nápad získat pro Českou republiku části rozebírané lodi.

Hutník vyzpovídal místopředsedu České lodní společnosti Martina Bednáře.

Flotila Československé námořní plavby čítala ve druhé polovině minulého století 44 lodí. Kolik z nich neslo jména některých českých a slovenských měst?

Bylo jich zhruba sedm, například Kladno, Ostrava, Karlovy Vary, Praha, Brno nebo Bratislava. Třinec je poslední lodí, která dosud fyzicky existuje.

Jak se zrodila myšlenka zkusit získat některé části poslední československé námořní nákladní lodi?
Vznikla před mnoha lety v hlavách členů České lodní společnosti. Chtěli jsme pro námořní muzeum ve Veletově získat kapitánský můstek včetně vybavení, včetně radiostanice a dalších přilehlých prostor. To byl první krok. Pak se k tomu přidaly věci jako kotva, kotevní vrátek, komín a další části.

Do Třince jste přivezli vlajku, pod kterou loď plula. Bylo těžké takový artefakt získat?

Hromadu věcí nám do muzea nosí a věnují staří námořníci nebo jejich rodiny. Tak jsme získali i tuto vlajku.

Jak už zaznělo, loď Marcor Bulk I (původně Třinec) čeká sešrotování. Víte, kdy by k tomu mělo dojít?

To zatím nevíme. Je to na rozhodnutí majitele lodi. Předpokládáme ale, že by se mohlo začít někdy během jara. Existuje na to plán termínů a postupů, který počítá s tím, že nejprve budou demontovány jednodušší části, jako je kotva, kotevní řetěz, a ty se k zájemcům dostanou dříve. Horší to bude např. v případě kapitánského můstku nebo přídě se znakem Třince. Ty se budou demontovat postupně a poté posílat do Česka.

Jak bude ten transport probíhat?

Máme na to odborníka, jenž vyjednává s některými loďařskými společnostmi, které mají tlačné remorkéry nebo jiné prostředky, na něž se ty těžké věci naloží a budou se po Labi převážet do Čech tak daleko, kam až to půjde.

Kdy by se tedy mohla příď lodi se znakem města v Třinci objevit?

Do 17. května, kdy si připomeneme 50 let od spuštění lodi na vodu, se to nestihne. Předpokládáme, že první části lodi by se v Česku mohly objevit na přelomu září a října.