Ředitelka třineckého gymnázia Romana Cieslarová prozradila, co si myslí o náročných testech. Hovořila i o osmiletých gymnáziích a o tom, zda by na mapě českého školství měly zůstat.
Gymnázia jsou mezi dětmi žádaná asi nejvíce. Bylo tomu tak u vás i letos?
V posledních letech skutečně zaznamenáváme velký zájem o studium. Na osmileté studium se loni hlásilo 76 uchazečů a letos 92, takže zde došlo k mírnému nárůstu. Co se týče čtyřletého studia, minulý rok si k nám podalo přihlášku 177 dětí, tento rok jich bylo o dvě méně. V podstatě můžeme říci, že počet uchazečů přibližně třikrát převyšoval předpokládaný počet přijatých žáků.
Zájem o třinecké gymnázium nás samozřejmě těší. Ukazuje, že snad děláme svou práci dobře. Svědčí rovněž o velkém zájmu o všeobecné vzdělání.
Často se ale říká, že studenti gymnázií jsou špatně uplatnitelní na trhu práce, když nejdou na vysokou školu…
Takto to skutečně nevnímám. Odborníci dnes naopak zdůrazňují, že rychlý technický vývoj natolik promění trh práce, že v současné době ani nevíme, které profese zaniknou a které naopak vzniknou.
Proto považuji všeobecné vzdělání s kvalitní výukou cizích jazyků za dobrou přípravu pro jakoukoli profesi. 95 až 100 procent našich absolventů je přijato na vysokou školu, ale i kdyby se pro další studium nerozhodli, mají při současném stylu studia dostatek kompetencí, aby si našli dobrou práci, pustili se do podnikání, získávali první pracovní zkušenosti v zahraničí apod.
Vrátím se ještě k samotným přijímačkám. Letos, snad ještě více než v minulosti, zaznívala kritika, že jsou testy příliš náročné. A že by bylo lepší, kdyby si školy přijímaly studenty samy. Jak to vidíte?
Pamatuji si dobu, kdy jsme si testy dělali sami, a můžu říct, že to vůbec nebyla jednoduchá práce. Mám-li být upřímná, nám současná podoba testů v podstatě vyhovuje. Testy je totiž třeba připravit ve čtyřech srovnatelných variantách: dva pro řádné termíny, dva pro termíny náhradní. Neumím si představit, že bychom sami vytvořili tak propracované testy.
Vyhovuje nám, že testy ověřují schopnost logického uvažování a čtenářskou gramotnost uchazečů, což jsou dovednosti, které považujeme za důležité předpoklady pro úspěšné studium na naší škole. Náročnost testů souvisí také s jejich účelem. Cílem je rozdělit uchazeče podle úrovně znalostí a vybrat ty nejlepší, což by snadné testy neumožnily.
Některá gymnázia doplňují testy osobními pohovory, ale narážejí u nich na problém objektivního hodnocení, proto o nich pro příští rok neuvažujeme.
Letos přibylo dětí, které mají u vás zájem o osmileté studium. Ve společnosti však sílí hlasy, zda tento typ studia nezrušit…
Možná vás překvapím, ale já osobně nepatřím mezi ty, kteří tvrdí, že osmiletá gymnázia jsou nutnou součástí našeho vzdělávacího systému. V naší zemi vznikala v devadesátých letech mj. z nostalgie po prvorepublikovém vzdělávacím systému. V té době mnohé vyspělé evropské země od tohoto druhu škol upouštěly.
U nás ale jsou a je o ně velký zájem, a to především v Praze a Středočeském kraji, takže jsem přesvědčena, že v dohledné době zrušena nebudou. Umím si však představit, že kdyby v naší zemi nebyla podpora školství pouze deklarována, ale reálně by do školství směřoval výrazně větší podíl HDP, mohlo by dojít ke změnám, díky kterým bychom se bez osmiletých gymnázií obešli.
Co by se muselo stát?
Na základních školách by učitelé museli mít jiné podmínky. Museli by mít podpůrný tým, který by tvořili školní psychologové, sociální a speciální pedagogové, odborníci pro rozvoj nadání, ale i administrativní pracovníci, kteří by je odbřemenili od různých úkonů.
Pokud má třídní učitel ve třídě 30 dětí, neustále něco řeší se sociálními orgány, podává svědectví soudům, zabývá se omluvenkami, zpracovává projektové žádosti, připravuje exkurze, zpracovává dokumentaci k bezpečnosti žáků, do toho má v součtu týdně dvě hodiny dohledů na různých místech po celé škole a učí svůj předmět někdy i dalších 200 žáků školy, tak na individuální přístup opravdu není příliš mnoho prostoru.
Vaše škola má za sebou řadu investic, od nové tělocvičny, po fasádu. Jaké plány máte nyní?
Máme i opravenou střechu a můžu říct, že je radost chodit do tak krásné školy. Ale máte pravdu, velké projekty máme za sebou a chceme se teď soustředit na menší. Chystáme se modernizovat další odborné učebny, chceme dokončit výměnu počítačové sítě, pokoušíme se zpříjemnit a zútulnit interiér budovy. Díky spolku rodičů máme na chodbách nové stolní fotbálky, oblíbené hry cornhole, brzy by měly přibýt šachy. Snažíme se studentům na přestávky nabídnout alternativu konkurující mobilním telefonům a zdá se, že se nám to docela daří. Nicméně zásadním cílem je naplňovat vizi našeho gymnázia, která zní „Učíme se spolu“. Úspěšnou školu tvoří především lidé, proto s kolegy chceme energii věnovat zejména podpoře našich studentů, sounáležitosti, vzájemnému učení a spolupráci se všemi aktéry vzdělávacího procesu, tedy nejen s našimi žáky, ale i jejich rodiči.
