Bydlení po zániku manželství

Rozvod manželství představuje pro mnohé těžkou životní zkoušku, jež je často doprovázena psychicky vypjatými situacemi a nutností vyřešit otázky týkající se vztahu k nezletilým dětem, vypořádání majetku, včetně bytových potřeb každého z manželů. V dnešním článku si proto přiblížíme, jak zákon nahlíží na některé situace týkající se bydlení manželů po rozvodu.

Ilustrační foto: Designed by Freepik

Rozhodujícím kritériem je povaha práva manželů k domu či bytu. Běžné jsou situace, kdy si manželé v průběhu manželství pořídí vlastní byt nebo dům, mají k němu společné resp. stejné právo (vlastnické právo), přičemž každý z nich si nárokuje, aby v takovém domě nebo bytě po rozvodu zůstal. V případě, že se nedohodnou, musí zvolit soudní cestu. Soud pak rozhodne, s přihlédnutím ke všem konkrétním okolnostem (např. k tomu, kterému z manželů bylo svěřeno nezletilé dítě do péče – zájem nezletilého dítěte je na prvním místě, a dále ke zdravotnímu stavu manželů, k jejich sociální a majetkové situaci apod.), o zrušení práva toho z manželů, na kterém lze spravedlivě žádat, aby byt nebo dům opustil. Zároveň soud rozhoduje o náhradě za ztrátu práva manžela užívat dům nebo byt. A to ať už ve formě zajištění náhradního bydlení, či náhrady v penězích.

Přestože některému z manželů je jeho právo zrušeno, resp. uložena povinnost se vystěhovat, má právo v bytě nebo domě bydlet do doby, než mu druhý manžel zajistí náhradní bydlení, pokud soud o této formě náhrady rozhodl. V případě, že by mu soudem náhrada nebyla přiznána (např. s ohledem na skutečnost, že už náhradu obdržel), má právo zde bydlet nejdéle jeden rok. Manžel, jehož právo bylo soudem zrušeno, a kterému bylo svěřeno do péče nezletilé dítě, však může soudu podat návrh, aby bylo v jeho prospěch v předmětném domě či bytě zřízeno právo bydlení.

Odlišná situace nastává v případě, kdy manželé k domu či bytu nemají stejné právo (např. byt byl jedním z manželů nabyt před vznikem manželství). Pokud se manželé nedohodnou, může manžel se silnějším právem žádat, aby soud manželovi se slabším právem uložil povinnost se vystěhovat. Manželovi se slabším právem zde již však nevznikne právo na bytovou náhradu či jinou kompenzaci.

Ve výjimečných případech může být tomuto manželovi opět poskytnuta ochrana, a to v souvislosti s péčí o nezletilé dítě. Soud může totiž založit v jeho prospěch věcné břemeno bydlení, za úplatu srovnatelnou s obvyklým nájemným. To však nejdéle do doby, než dítě nabude trvale schopnosti samo se živit.

Další zprávy z regionu