E-mailová komunikace – trestní postih

E-mail má své pevné místo v rámci „oficiální“ elektronické komunikace mezi jednotlivými subjekty. Neobezřetnost některých osob při nakládání s přihlašovacími údaji či e-mailem obecně však může vést ke zcela jednoduchému získání těchto údajů, příp. soukromých informací jinou osobou a jejich následnému neoprávněnému užití.

Ilustrační foto: Designed by Freepik

O tom, že manipulace s e-mailem druhého není pouhou banalitou, se přesvědčil i obviněný v případě posuzovaném Nejvyšším soudem (6 Tdo 148/2021). Obviněnému jakožto zaměstnanci společnosti byl předán v této společnosti končícím kolegou služební mobil, který nebyl obnoven do továrního nastavení, a ve kterém byl stále aktivní soukromý e-mail daného kolegy. Obviněný následně přeposlal e-mailovou komunikaci týkající se nástupu kolegy do nového zaměstnání ke konkurenční společnosti nadřízenému. Tato „iniciativa“ se mu však ve smyslu následného šetření a rozhodnutí stala osudnou.

Je totiž nutno vycházet ze základního předpokladu, že e-mailová zpráva je tzv. jiným dokumentem, a to dokumentem uchovávaným v soukromí, přičemž se na ní vztahuje ochrana dle příslušných ustanovení trestního zákoníku. Nejvyšší soud v posuzované věci uzavřel, že získal-li obviněný přístup do e-mailové schránky poškozeného, resp. k e-mailové komunikaci mezi tímto poškozeným a další osobou, třebaže se tak stalo náhodou, a taková data, kterými jsou i data obsažená v elektronické poště, v různých elektronických komunikačních aplikacích, jako je například Skype, WhatsApp, Messenger atp., neoprávněně užil, tj. bez dovolení s nimi nakládal, tím, že je zpřístupnil třetí osobě, naplnil všechny znaky trestného činu podle § 230 trestního zákoníku (neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací), jakož i trestného činu podle § 183 trestního zákoníku (porušení tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí).

Je vhodné upozornit i na to, že k naplnění skutkové podstaty trestného činu dle § 230 odst. 2 trestního zákoníku není zapotřebí neoprávněné získání přístupu k počítačovému systému nebo k nosiči informací. Nezáleží ani na důvodu, který vedl k získání přístupu (může to být náhoda, plnění pracovních úkolů, využití počítače pro zábavu, odcizení nosiče informací atd.). Není ani relevantní to, zda pachatel překoná bezpečnostní opatření. V návaznosti na výše uvedené lze tedy doporučit především opatrnost při využívání komunikačních prostředků, neboť k úniku soukromých dat a posléze k jejich zneužití může stačit někdy opravdu málo.

Další zprávy z regionu