Jedná se o podvodnou techniku, při které se útočník vydává/maskuje za důvěryhodnou osobu (např. banku či Policii ČR). Existuje několik jeho typů — IP spoofing, e-mail spoofing, caller ID spoofing, DNS spoofing, či website spoofing.
Přiblížíme si, jak nás může ovlivnit caller ID spoofing — u příchozího hovoru je viditelné telefonní číslo údajně volajícího, ve skutečnosti ale volá někdo cizí. S tímto typem podvodné techniky se setkala i poškozená v rámci věci posuzované Nejvyšším soudem (NS; 25 Cdo 2549/2024).
V daném případě byla poškozená telefonicky kontaktována z překrytých telefonních čísel České národní banky a Policie ČR, kdy pod legendou zneužití jejích osobních informací ze strany neznámé osoby při založení úvěru u banky a pod záminkou odhalení osoby pachatele, byla přesvědčena k výběru finančních hotovostí z jejích dvou bankovních účtů prostřednictvím bankomatu a k jejich následnému vložení do bankomatu — bitcoinmat. Bylo jí pak slibováno založení nového účtu na její jméno a vrácení odeslaných finančních prostředků. Poškozená se podle pokynů volajícího řídila, avšak žádný účet jí založen nebyl a peníze vložené do bitcoinmatu jí nebyly vráceny.
Jednalo se o vishingový útok (typ kybernetického útoku, při kterém útočník využívá telefonní hovory k podvodnému vylákání citlivých informací nebo peněz od oběti) s legendou falešného bankéře doprovázený spoofingovým ID volajícího, kdy pomocí internetové telefonní služby mohlo být napodobeno kterékoliv telefonní číslo. Poškozená se poté domáhala náhrady škody přímo po operátorovi s tím, že měla být minimálně na takovouto podvodnou techniku upozorněna.
NS k tomuto však uvedl, že jde o podvod, k jehož realizaci je zneužívána služba mobilních operátorů, která umožňuje u některých přístrojů zobrazit telefonní číslo volajícího, aniž by se operátor jakkoli na protiprávním jednání útočníků podílel. Skutečnost, že se poškozené na telefonu zobrazila telefonní čísla státních institucí, byla důsledkem podvodného jednání neznámých pachatelů, kteří zneužili služeb operátora. Činnost operátora spočívající v realizaci spojení tak nebyla příčinou zobrazení podvrženého telefonního čísla ani vzniku škody. Ke vzniku škody totiž došlo až tím, že poškozená své vybrané peněžní prostředky vložila do bitcoinmatu.
