Jako modelový příklad může sloužit jízda „na černo“ v rámci Českých drah, a.s., a případně též využití MHD v Ostravě v průběhu „nákupního“ dne. Jízdu bez platného jízdního dokladu totiž některé osoby nechávají bez povšimnutí, přičemž následně ignorují všechny standardní procesy vymáhání dluhu. Posléze jsou však tyto osoby nemile překvapeny, když se k původní výši jistiny (neuhrazené jízdné) přidá i úhrada úroků z prodlení či dalších nákladů, které dluh notným způsobem navýší.
Institut milostivého léta tak pro některé dlužníky znamená vstřícný krok k tomu, aby zaplatili pouze jistinu, která bude prosta jakýchkoliv dalších poplatků, resp. příslušenství. Zmíněný institut se uplatní v exekučních řízeních, v nichž jakožto oprávněný vystupuje veřejnoprávní subjekt, tj. např. Česká republika, územní samosprávný celek, státní příspěvková organizace, veřejná vysoká škola, příspěvková organizace územního samosprávného celku, státní podnik nebo národní podnik, zdravotní pojišťovna, Český rozhlas nebo Česká televize, nebo právnická osoba, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby (více viz čl. IV bod 25 přechodných ustanovení zákona č. 286/2021 Sb.).
Postup dlužníka, který je fyzickou osobou, je v tomto ohledu jednoduchý. Musí totiž uhradit celou jistinu v období od 28.10.2021 do 28.01.2022 a na nákladech exekuce částku ve výši 750 korun včetně DPH, je-li exekutor plátcem DPH. Po zaplacení výše uvedeného bude exekuce zastavena a exekutor vydá rozhodnutí, jímž daného dlužníka osvobodí od placení veškerých dalších vymáhaných pohledávek přesahujících zaplacenou jistinu v exekučním řízení. Milostivé léto se ale nevztahuje např. na peněžité tresty nebo jiné majetkové sankce, které byly dlužníku uloženy v trestním řízení pro úmyslný trestný čin, pohledávky na náhradu škody způsobené úmyslným porušením právní povinnosti, na pohledávky věřitelů na výživném ze zákona, pohledávky za náhradní výživné a pohledávky věřitelů na náhradu škody způsobené na zdraví; dále se pak neužije ani u tzv. daňových či správních exekucí nebo u dlužníků, vůči nimž je vedeno insolvenční řízení.
