V této souvislosti budeme hovořit o trestném činu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru spočívajícímu buďto v protiprávním obsazení nebo užívání domu, bytu nebo nebytového prostoru, či v neoprávněném bránění v užívání oprávněné osobě.

A právě tuto druhou situaci, tedy neoprávněné bránění v užívání bytu, domu nebo nebytového prostoru v nedávné době posuzoval Nejvyšší soud (4 Tdo 609/2021). Osoba povinná z věcného břemene (obviněná) konstantně bránila osobě oprávněné z věcného břemene (poškozený) v přístupu k jejímu domu (ten byl zajištěn v podobě břemen chůze a jízdy). Námitky obviněné spočívaly zejména v tom, že takováto břemena nikdy neexistovala. Obviněná tak vehementně bránila svá domnělá práva tím, že vystavěla drátěné, a posléze betonové oplocení přes příjezdovou cestu k domu poškozeného. Rovněž zde stavěla svůj osobní automobil k zabránění poškozenému v přístupu k domu přes její pozemky a argumentovala možností poškozeného využít přístupu přes jiné, tj. sousední pozemky. Nutno doplnit, že mezi dotyčnými osobami byl veden i občanskoprávní spor týkající se zrušení věcných břemen, který obviněná prohrála.

Nejvyšší soud ale dospěl k jednoznačnému závěru ohledně naplnění skutkové podstaty zmíněného trestného činu. Pro posouzení viny a naplnění skutkové podstaty totiž není rozhodné, zda existuje případně i jiný omezený přístup na pozemky poškozeného, nýbrž stav zapsaný v katastru nemovitostí stran věcného břemene v době spáchané trestné činnosti. Jestliže tedy věcné břemeno chůze a jízdy k pozemku bylo řádně zapsáno ve veřejném rejstříku, kterým katastr nemovitostí je, tak takový zápis musí respektovat každý a kdokoliv ze stavu v katastru nemovitostí může vycházet. K tomu bylo Nejvyšším soudem doplněno, že pokud obviněná se zápisem v katastru nemovitostí nesouhlasila, měla možnost se proti tomuto zápisu bránit právními prostředky, nikoliv trestnou činností. Nebyla tak oprávněna k tomu, aby věcná břemena ignorovala a opakovaně bránila poškozenému v užívání předmětných nemovitostí.

Z tohoto pohledu lze tedy doporučit, aby si každý ověřil stav zápisu v katastru nemovitostí předtím, než vezme tzv. spravedlnost do svých rukou a dopustí se jednání, které naplní znaky skutkové podstaty trestného činu.