V případě, že tak nájemce učiní a pronajímatel vadu bez zbytečného odkladu neodstraní (a v důsledku toho může nájemce danou věc užívat jen s obtížemi), má nájemce právo požadovat přiměřenou slevu z nájemného, nebo může provést opravu sám a požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů. Pokud by však došlo k tomu, že dotyčná vada je taková, že ztěžuje nájemci užívání zásadním způsobem, popř. ho zcela vylučuje, může nájemce požadovat prominutí nájemného, popř. může nájem vypovědět bez výpovědní doby.
Při nesplnění povinnosti nájemce oznámit pronajímateli vadu, nemohou vzniknout nájemci výše uvedená práva z vad, neboť pronajímateli v zásadě neběží lhůta k jejich odstranění. Pokud však nájemce splní svou notifikační povinnost a pronajímatel v takovém případě k odstranění vad nepřistoupí, musí nájemce uplatnit práva z vad nájmu u pronajímatele do šesti měsíců ode dne, kdy vadu zjistil nebo mohl zjistit. Pokud to v této lhůtě nestihne, hrozí mu v případě sporu s pronajímatelem, že mu tato práva soud nepřizná (v případě námitky pronajímatele, že nájemce tato práva uplatnil pozdě).
Jak potom vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu (v němž byla posuzována situace oprávněnosti nároku pronajímatele na úhradu dlužného nájemného), okolnost, že pronajímatel neudržuje předmět nájmu ve stavu způsobilém smluvenému užívání, nemůže sama o sobě odůvodnit závěr o rozporu výkonu práva na úhradu dlužného nájemného s dobrými mravy, neboť tím by byl popřen smysl ustanovení týkající se možnosti nájemce uplatnit práva z vad. Jestliže tedy nájemce nevyužil žádného ze svých práv, resp. jejich uplatnění neprokázal, je povinen podle smlouvy plnit, tj. zaplatit nájemné (NS 26 Cdo 1785/2024).
Současně však lze z rozhodovací praxe Nejvyššího soudu (NS 26 Cdo 2294/2023) dovodit, že na splnění povinnosti nájemce oznámit pronajímateli, že věc má vady, není nutné trvat, jestliže pronajímatel zjistil tuto skutečnost jinak (např. v souvislosti s pravidelnou prohlídkou věci). Pro všechny případy však doporučujeme, aby nájemce svou notifikační povinnost neodbyl např. pouhým ústním prohlášením, nýbrž aby písemně (a co nejpřesněji) vadu pronajímateli oznámil.
