Péče řádného hospodáře

Povinnost jednat s péčí řádného hospodáře je stanovena všem členům voleného orgánu právnické osoby, kteří se přijetím této funkce zavazují k osobnímu a loajálnímu vykonávání této povinnosti s nezbytnými znalostmi a pečlivostí.

Ilustrační foto: Designed by Freepik

Občanský zákoník předpokládá, že ten, kdo přijme nebo vykonává tuto funkci, i když byl vědom toho, že není schopen plnit povinnosti řádného hospodáře, a nevyvodí z toho pro sebe následky, jedná nedbale, tedy v rozporu s povinností jednat s péčí řádného hospodáře.

Tato povinnost se týká zejména členů orgánů obchodních korporací, jako jsou jednatelé, statutární ředitelé, členové představenstev a členové dozorčích nebo správních rad. Platí však i pro vykonavatele veřejných funkcí, například v rámci obcí nebo krajů.

Povinnost jednat s nezbytnou loajalitou při výkonu funkce vyžaduje, aby člen nadřadil zájmy právnické osoby nad své vlastní zájmy. Jednání v rozporu s touto povinností může například zahrnovat zneužití finančních prostředků právnické osoby pro osobní účely nebo nedodržování důvěrnosti ohledně informací získaných při výkonu funkce.

Členové orgánu obchodní korporace jednají s odpovídající péčí řádného hospodáře i v případě, kdy jejich podnikatelská rozhodnutí vedou k negativním důsledkům pro korporaci. Toto však platí pouze za předpokladu, že skutečně jednali s odpovídajícími znalostmi a pečlivostí.

Je důležité si uvědomit, že povinnost jednat s odpovídající péčí řádného hospodáře může být porušena i tehdy, když člen statutárního orgánu, i přes nedostatek odborných znalostí, má dostatečné znalosti k rozpoznání hrozící škody na spravovaném majetku a nedokáže jí zabránit.

S tím souvisí povinnost člena orgánu obchodní korporace rozpoznat potřebu odborné pomoci jiného specializovaného subjektu a zajistit takovou pomoc, pokud je to třeba při výkonu jeho povinností. Příklady z praxe mohou zahrnovat otázky týkající se daní, právní pomoci nebo vypracování znaleckých posudků.

Porušení povinnosti jednat s odpovídající péčí řádného hospodáře má právní následky jak na soukromoprávní, tak na trestněprávní úrovni. Mezi typické soukromoprávní následky patří povinnost vydat prospěch získaný takovým jednáním či povinnost nahradit vzniklou škodu.

Jako jeden z nejčastějších příkladů trestněprávních následků lze uvést trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku.

Je tedy vhodné věnovat dostatečnou pozornost povinnostem vyplývajícím z institutu péče řádného hospodáře s ohledem na možná rizika s tímto spojená.

Další zprávy z regionu