Šíření poplašné zprávy

Dnes si obecně vymezíme trestný čin šíření poplašné zprávy. Skutková podstata tohoto trestného činu je v současnosti hojně diskutována v souvislosti s různými zprávami o původu a vlastnostech koronaviru. Ostatně, nejedná se pouze o zmíněný virus. V informacemi protkané společnosti totiž může mít šíření záměrných nepravd vcelku zásadní dopad na poměrně značnou část osob.

Ilustrační foto: Designed by Freepik

K samotnému trestnému činu šíření poplašné zprávy. Toho se může dopustit, jak fyzická, ale i právnická osoba. Tedy ten, kdo úmyslně způsobí nebezpečí vážného znepokojení alespoň části obyvatelstva nějakého místa tím, že rozšiřuje poplašnou zprávu, která je nepravdivá.

Poplašná zpráva je taková zpráva, která je schopna vyvolat alespoň u části obyvatel obavu o život, zdraví, majetek v důsledku událostí zasahujících negativně do jejich života (osoby pak mohou zažívat strach, úzkost, panické stavy apod.) Přitom je nutno přihlédnout k poměrům a kontextu, do něhož je poplašná zpráva zasazena, důvěryhodnosti osoby, která ji sděluje, či době a času jejího šíření.

Jako příklad poplašné zprávy můžeme uvést informaci o protržení přehrady a zaplavení obce, o ohlášení bomby v nákupním centru nebo za určitých podmínek i aktuální, že onemocnění covid-19 se šíří v návaznosti na instalaci sítí 5G. Základním znakem všech takovýchto poplašných zpráv je to, že jsou objektivně nepravdivé. Jejich šíření lze pak provést jakýmkoliv způsobem, ať už rozesíláním hromadných e-mailů (od „zaručeného“ zdroje), prostřednictvím sociálních sítí, či projevem na místě veřejnosti přístupném atd.

Nebezpečí vážného znepokojení musí být jasné a prokazatelné. To se může projevit např. v obavách z opuštění bytu, snaze o rychlé vycestování z ohroženého místa apod. Přičemž vážné znepokojení musí hrozit bezprostředně. Z pohledu pachatele pak k šíření poplašné zprávy musí docházet úmyslně.

Dlužno dodat, že ponecháváme stranou druhou samostatnou skutkovou podstatu, která se dotýká i jiných nepravdivých zpráv, které pachatel sdělí např. Policii ČR, což vyvolá bezdůvodnou záchrannou práci IZS.

A jaký trest můžeme očekávat? V základu je to trest odnětí svobody do 2 let nebo zákaz činnosti. V době nouzového stavu se trestní sazba může vyšplhat až na 8 let. Přestože počet pravomocně odsouzených osob za tento trestný čin není velký (např. 36 za rok 2019). Lze předpokládat, že počet případů poroste, a to v návaznosti na množství „nebezpečných“ zpráv, které jsou denně uvolňovány do veřejného prostoru, a které jsou schopny vyvolat výše zmíněné následky.

Další zprávy z regionu