Na základě smlouvy o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít. V případě ceny je ponecháno na vůli stran, zdali si cenu určí konkrétní částkou, popř. si určí, jakým způsobem bude cena za dílo stanovena (např. konkrétní cena bude mimo jiné záviset na měnovém kursu, ceně užitého materiálu, atd.). Mimo to, zákon připouští, aby si smluvní strany cenu díla neurčily. Nicméně, z jednání stran musí být patrná jejich vůle uzavřít smlouvu bez určení ceny díla. Pak ale platí, že se mezi stranami bude vycházet z ceny obvyklé.
Alfou a omegou při vymezení smlouvy o dílo je samotné pojetí díla. Dílem se rozumí, zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu. V praxi je někdy složité rozlišovat smlouvu o dílo a kupní smlouvu, nicméně je potřeba vycházet v podstatě ze dvou základních předpokladů. Prvním z nich je, že dílo představuje určitou činnost, resp. výkon činnosti. Druhým předpokladem pak rozumíme situace, kdy osoba u věci, která má být teprve vyrobena, dodá zhotoviteli převážnou část materiálu ke zhotovení této věci. V případě, že si ale koupíme nějaké zboží v obchodě, tak samotná montáž koupeného zboží prodávajícím se nebude posuzovat podle smlouvy o dílo (např. koupě nábytku a jeho domácí montáž prostřednictvím prodávajícího).
Dílem se dále rozumí údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledem. Zákon též výslovně vymezuje, že dílem je vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části. V neposlední řadě je potřeba rozlišovat dílo (činnost) a předmět díla (výsledek činnosti). Kdy předmětem díla může být například i vedení účetnictví či vytvoření obalu nápoje.
Typickou modelovou situací ze života může být zhotovení kuchyňské linky na míru, přičemž součástí této kuchyňské linky budou i spotřebiče. V takovém případě se bude jednat o smlouvu smíšenou, kdy samotné zhotovení linky a linka samotná budou posuzovány v režimu smlouvy o dílo, kdežto dodávka vestavěných spotřebičů bude naopak v režimu smlouvy kupní.
