Ukládání trestů

V dnešním článku rámcově navážeme na článek minulý, když si nastíníme problematiku ukládání trestů. Pravidla pro ukládání trestů představují poměrně komplexní systém skutečností a úvah, které musí soud vzít v potaz, aby za spáchaný trestný čin uložil adekvátní trest.

Ilustrační foto: Designed by Freepik

V rámci svého rozhodování jsou tak soudy ze zákona povinny přihlížet zejména k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu, k osobním, rodinným, majetkovým a jiným poměrům pachatele a k jeho dosavadnímu způsobu života, k možnosti jeho nápravy, ale také k chování pachatele po činu, k tomu, jaký efekt bude mít uložení trestu do budoucího života pachatele a v neposlední řadě také k polehčujícím a přitěžujícím okolnostem.

Mezi polehčující okolnosti pak řadíme např. to, že pachatel spáchal trestný čin poprvé, v silném rozrušení atd. Mezi přitěžujícími okolnostmi pak figurují např. spáchání trestného činu s rozmyslem, surovým či trýznivým způsobem, ale přihlíží se také k tomu, zdali byl pachatel již dříve odsouzen nebo potrestán za trestný čin (recidiva). V této souvislosti je vhodné zmínit, že pokud pachatel již dříve spáchal trestný čin, za který obdržel trest a tento trest stanoveným způsobem vykonal, stále ho mohou ovlivnit účinky předchozího potrestání. A to v tom smyslu, že takováto osoba není bezúhonná, což je limitující např. pro možnost provozování živnosti, působení v orgánech obchodních společností apod. Institutem, který směřuje k odstranění těchto nepříznivých důsledků, je pak tzv. zahlazení odsouzení. Pokud totiž pachatel po zákonem stanovenou dobu vede řádný život, soud jeho odsouzení na žádost zahladí a na pachatele se tak hledí, jako by nebyl odsouzen. Z praktického hlediska se zahlazené odsouzení neuvádí ve výpisu z evidence Rejstříků trestů a v zásadě se k němu nepřihlíží při hodnocení toho, zdali pachatel opakovaně spáchal trestný čin (jakožto k přitěžující okolnosti).

Nicméně, jak vyplývá ze soudní praxe (6 Tdo 846/2023), zahlazení odsouzení nebo zákonná fikce, že se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen, nebrání soudu, aby při hodnocení osoby pachatele přihlížel ke skutečnostem, že pachatel v minulosti spáchal trestný čin, a z této skutečnosti vyvodil příslušné závěry, pokud jde o sklony pachatele k trestné činnosti, o jeho vztah ke společenským hodnotám chráněným trestním zákoníkem, možnost jeho nápravy apod. To zejména v případech, kdy pachatelé jsou mnohokrát trestáni, a přesto jim pobyt ve vězení moc vrásek na čele nedělá.

Další zprávy z regionu