Vliv převedení majetku do svěřenského fondu na výši výživného

V dnešním článku si přiblížíme nález Ústavního soudu III. ÚS 3382/21 ze dne 20.05.2022, který se zabýval možným porušením práva vlastnit majetek zaručeným Listinou základních práv a svobod, a to v souvislosti s vlivem převedení majetku do svěřenského fondu na výši výživného.

Ilustrační foto: Designed by Freepik

V případě výlučné péče jednoho z rodičů je druhému rodiči uložena povinnost hradit výživné na nezletilé dítě k rukám pečujícího rodiče. O výši výživného a formě jeho vyplácení rozhoduje soud, nikoli rodič, který je povinen výživné hradit.

Svěřenský fond je poměrně novým institutem, který je upraven v občanském zákoníku a „vytváří se vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele tak, že ten svěří správci majetek k určitému účelu smlouvou nebo pořízením pro případ smrti a svěřenský správce se zaváže tento majetek držet a spravovat.“ Vložením určitého majetku do svěřenského fondu vznikne jeho oddělené a nezávislé vlastnictví, často ve prospěch soukromý (určité osoby) nebo veřejný.

Dle předmětného nálezu Ústavního soudu (ÚS) stěžovatel založil ve prospěch nezletilého syna, na kterého měl soudem stanovenou vyživovací povinnost, svěřenský fond, na který převedl část svého majetku, a ze kterého měly být hrazeny potřeby nezletilého syna. Svěřenský fond však založil fakticky s úmyslem „vnutit“ soudu konkrétní model hrazení výživného. Následně se domáhal u obecného soudu snížení výživného na výši 1,- Kč. Obecné soudy jeho návrh zamítly, a proto se obrátil na ÚS s tvrzením, že bylo porušeno jeho základní právo vlastnit majetek tím, že je nucen platit i nadále stanovené výživné výlučně z vlastních prostředků a nikoliv z prostředků vyčleněných ve svěřenském fondu.

ÚS dospěl k závěru, že nemůže jít k tíži nezletilého, že se stěžovatel zbavil svého majetku tak, že ho převedl do svěřenských fondů, přičemž tyto fondy má možnost jen on sám ovládat a rozhodovat o jejich existenci, cílech a výplatách z jejich majetku. ÚS upozornil na skutečnost, že stěžovatel transformoval svůj majetek dobrovolně, s vědomím existence vyživovací povinnosti. Dle záměru stěžovatele mělo totiž docházet k automatickému proplácení plateb, až do výše stanoveného výživného, avšak na základě doložených výdajů (ofocené účtenky). V tomto obecné soudy nespatřily jakoukoli výhodu pro nezletilého, spíše komplikace pro osobu pečující. Je proto v zájmu nezletilého, aby bylo zajištěno průběžné a nekomplikované hrazení jeho každodenních potřeb/výdajů spočívající v paušálně stanovené měsíční výši výživného placeného k rukám pečujícího rodiče.

Další zprávy z regionu