Muzeum Těšínska mapovalo lidovou kulturu a architekturu

Muzeum Těšínska a jeho Regionální pracoviště pro péči o tradiční lidovou kulturu se během loňského roku zaměřilo na dvě oblasti. V první z nich mapovalo historii výskytu gajdošů, v druhé pak současný stav lidové architektury.

Muzeum Těšínska zkoumalo i současný stav lidové architektury. Foto: muzeum

Výzkum gajdošských rodin, jakožto významných nositelů lidové hudební kultury, se zúžil na horalskou oblast Jablunkovska. „Etnografka Monika Kupková zmapovala současné mladé pokračovatele a nositele této tradice a natočila s nimi záznamy jejich gajdošské hry. Dokumentační DVD bude pro zájemce k nahlédnutí ve sbírkovém fondu Muzea Těšínska,“ uvedla mluvčí muzea Iva Lupková.

Na zkoumání současného stavu lidové architektury ve vytipovaných obcích na Těšínsku, Jablunkovsku a Frýdecko-Místecku spojily síly pracovnice muzea Eva Hovorková a Lucie Kaminská se studentkou etnografie z Ústavu etnografie a folkloristiky Masarykovy univerzity Ludmilou Janásovou. Badatelky se zaměřily například na srovnávání se zápisy v Seznamu nemovitých památek ze 70. let 20. století.

„Byly pořízeny i mnohé fotografie dokumentující jednotlivé stavby, doplněné evidenčními listy památkového ústavu v Ostravě před rokem 1988 s případnou citací popisu a přiloženou starší fotografií. U části z nich je k dispozici i srovnávací kresba učitele a zakladatele Muzea Těšínska Ladislava Báči. Jsou tak dobře vidět rozdíly ve fyzickém stavu jednotlivých staveb,“ popsala Lupková a dodala, že část dříve zdokumentovaných objektů dnes již nestojí.

Podle Evy Hovorkové je však potěšující, že mnohé z těchto roubených chalup stále existují. „Muzeum Těšínska plánuje jejich propagaci formou muzejních tras s výkladem či vydáním mapky dochované lidové architektury. Snad ochranné památkové zóny budou jejich dostatečnou ochranou pro budoucí generace,“ doufá etnografka Muzea Těšínska.

Další zprávy z regionu