„Především v souvislosti s rekatolizací Těšínska od poloviny 17. století je možné i na tomto území pozorovat nárůst nových poutních míst a lokálních center kultů spjatých jak se Spasitelem, tak i Pannou Marií a různými světci, jmenujme alespoň Annu, Antonína Paduánského, Ignáce z Loyoly, Jana Sarkandra či Vavřince. Mezi nimi si vydobyl dominantní postavení Frýdek s milostnou sochou Panny Marie, jež od druhé poloviny 17. století nepřetržitě přitahuje nesčetné zástupy poutníků,“ přiblížil Pindur.
Autor výstavy však připomíná i pozapomenutá místa v Beskydech, například Salajku v Horní Lomné, hojně navštěvovanou pouť k Panně Marii Andělské, tzv. porciunkuli, v Jablunkově u sester Alžbětinek. Hrčavu, Kozubovou nebo posvátný kříž v zaniklém dřevěném kostele v Bystřici.
„Osobně mám rád Salajku v Horní Lomné. Dokonce jsem se tam kdysi vydal procesím z farního kostela z Jablunkova. Tehdy nás zastihl prudký liják a v kostele se nám z oblečení kouřilo. Byl to ale velký zážitek, že jsem i přes nepřízeň počasí zdolal těch deset kilometrů pěšky, zavzpomínal Martin Pindur.
Vůbec poprvé si mohou návštěvníci výstavy prohlédnout některé artefakty vztahující se k poutním lokalitám zapůjčené z farností na Těšínsku. Z těch nejzajímavějších zmiňuje autor výstavy dva obrazy –původní oltářní obraz z Prašivé, z počátku 18. století, a také obraz sv. Vavřince z roku 1759 z původního kostela v Těrlicku-Kostelci.
Téma poutních míst zčásti doplňuje i stálá expozice v jiných částech budovy muzea.
Výstava bude přístupná do 15. února 2026.
