„Každým rokem posouvá svoji laťku výkonnosti výš a výš, proto jsem rád, že jsme se domluvili na další spolupráci a věřím, že naváže na konec sezony, který ho zastihl ve výborné formě,“ uvedl sportovní ředitel Ocelářů Jan Peterek.

Doudera řekl, že si vyměnili pár telefonátů a nebylo co řešit. „Vše probíhalo korektně. Přiznám se, že jsem měl nabídky i od jiných týmů, českých i z ciziny, ale v hloubi duše jsem cítil, že bych chtěl pokračovat v Třinci. Bylo to mou prioritou a těší mě, že panoval oboustranný zájem,“ uvedl Doudera, který se stal loni v létě po zisku titulu poprvé i otcem. Narodil se mu a jeho ženě Gábině syn Max. „Má tu pediatra a vše potřebné. Určitou roli v rozhodování hrálo, že jsme tady zaběhlí a že to krásně funguje. Jsme tu spokojení,“ dodal.

„Přiznám se, že jsem měl nabídky i od jiných týmů, českých i z ciziny, ale v hloubi duše jsem cítil, že bych chtěl pokračovat v Třinci.“Třinecký obránce Milan Doudera

Sedmadvacetiletý bek nasázel sedm gólů za sezonu poprvé a pouze tři obránci vstřelili v uplynulém extraligovém ročníku více branek. Posunul se i sestavou – od ledna nastupoval převážně v první obranné formaci a mužstvo v této situaci vyhrálo 13 z 17 utkání.

„Z mého pohledu mám za sebou dobrou sezonu, i proto asi Třinec chtěl se mnou prodloužit smlouvu. Sedm gólů je na beka super počin a jsem rád, že jsem poprvé překonal hranici dvaceti bodů. Jsem typem obránce, od kterého se očekává, že bude produktivní. Pokud bych udělal pět bodů, nebyla by to hezká vizitka. Doufám, že na tyto výkony navážu i v příští sezoně a že osobní rekordy posunu ještě dál,“ pokračoval.

Doudera má na dosah i jeden klubový rekord. Za Oceláře odehrál už 358 utkání, mezi obránci je třetí. Před ním je jen Ľubomír Sekeráš (385) a Josef Hrabal (395). „Láká mě to. Je mým cílem, abych je předstihl a zapsal se do klubové historie i takovýhle způsobem,“ řekl.

Letos se stal i pátým obráncem, který nasbíral v extralize v dresu Ocelářů trojciferný počet bodů. Aktuálně má bilanci 30 gólů a 74 přihrávek. Doudera ale není jen produktivní. Patří dlouhodobě k hráčům, kteří v extralize zblokují nejvíce střel. Letos skončil v této statistice v soutěži na děleném čtvrtém místě, ale už ji vyhrál jednou v základní části (2016) a dvakrát v play off (2015 a 2018).

„V dnešní době se nehraje na to, že by měl klub ofenzivního beka, který by hlavně útočil. Když dá obránce gól a další dva zaviní, nebudou trenéři spokojení. Vyčtou mu to. I proto se řídím tím, že obrana je na prvním místě. Základem je nedostat góly a blokovat střelu je způsob, jak tomu pomoct,“ vysvětlil.

Doudera získal s Oceláři loni titul a zahrál si i dvě finále (2015 a 2018). „Když jsem sem před šesti lety přicházel, nevěřil bych, že se tak dlouho udržím, protože je Třinec top tým se špičkovými hráči. O to více mě to těší, že jsem se prosadil a jsem hrdý na to, co všechno jsme už dokázali. Chci klubu splácet důvěru, kterou do mě vložil a věřím, že ještě nějaké úspěchy spolu zažijeme,“ řekl Doudera, který se v roce 2016 dostal z Třince až mistrovství světa.

Koupil si domů vybavení, aby mohl plnohodnotně trénovat. Čas věnuje i synovi
Milan Doudera se aktuálním vládním opatřením proti šíření koronaviru přizpůsobil po svém. „Tuším, že současný stav potrvá déle a vytvořil jsem si proto takovou mobilní posilovnu. Chci být připravený, kdyby se moje předtucha naplnila, a nemohli bychom trénovat společně,“ vysvětlil Doudera.

S předstihem si obstaral základní vybavení. „Nezahálel jsem. Pořídil jsem si spinningové kolo, základní činky, jednoručky, vzpěračskou osu a podobně. Koupil jsem si také medicinbal a různé balanční pomůcky jako bosu nebo expandery. Mojí výhodou také je, že máme velkou zahradu a za ní les, a tak chodím i běhat. Můžu plnohodnotně trénovat,“ pokračoval. „I kdyby se ale v brzké době otevřely veřejné posilovny, nechci nic riskovat a budu se starat o sebe doma. Podmínky jsem si vytvořil slušné,“ podotkl.

S manželkou Gábinou se momentálně také hodně věnuje jejich synovi Maxovi. „Od jeho narození se zapojuju do všech činností a neštítím se ničeho, ale přes sezonu je Gábina na něj většinou sama. Teď jí to vynahrazuju, snažíme se ho rozvíjet. Ještě ale neměl ani rok. Nechodí, jen leze po čtyřech, ale i tak je malý taková neřízená střela. A vzhledem k tomu, že máme i pejska, tak dáváme pozor, aby se ani jednomu nic nestalo,“ pousmál se.

A když to situace dovolí, zabaví se s ženou například házením šipek nebo střelbou ze vzduchovky. „Hrajeme taky karty nebo dostihy a sázky. Takhle si v rámci možností krátíme dlouhou chvíli,“ uzavřel.