„Je to úžasný pocit. Jsem mile překvapen, jak to dopadlo, protože jsem poslední tři roky kvůli zranění vůbec neskákal,“ uvedl Kantor. Od počátku ale ukazoval, že má výbornou formu. „Už v trénincích a zkušebním kole jsem byl nejlepší, tak jsem věřil, že bych mohl vyhrát. V závodě jsem to potvrdil. V obou kolech jsem skočil nejdál a stylově to taky nebylo špatné, i když telemark jsem kvůli pádu neriskoval.“
„Je to úžasný pocit. Jsem mile překvapen, jak to dopadlo, protože jsem poslední tři roky kvůli zranění vůbec neskákal.“Marcel Kantor
Kantor dopadl v obou kolech na značku 39 metrů a přiznal, že byl před druhým skokem nervózní. „To jsem ale vždycky. Člověk nikdy neví, jaký chytí vítr a co se stane ve vzduchu. Navíc se říká, že se závody vyhrávají druhým skokem. Vidíme i ve Světovém poháru, že občas vedoucí závodník nezvládne tlak a po prvním kole se propadne. Byl to pro mě pořádný adrenalin,“ popsal Kantor své rozpoložení po prvním kole, které těsně vyhrál.
Ve druhém kole šel na řadu jako lídr závodu poslední a věděl, kolik by mu mělo stačit na vítězství. „Rozhodl jsem se jít na jistotu, hlavně skok nepokazit. V celkovém součtu jsem porazil druhého v pořadí o tři metry a stylové známky jsme měli podobné,“ pokračoval Kantor, který si vítězstvím nadělil předčasný dárek k narozeninám. Ty měl následující den po závodě. „Už jsme je trochu oslavili i na místě. Byl to opravdu speciální den.“
Vítězství bere jako úspěšnou obhajobu titulu z roku 2018. „Plánoval jsem jet o rok později i do Itálie, ale utrhl jsem si meniskus, podstoupil jsem operaci a tři roky jsem nestál na lyžích. Pár měsíců před MS mi ale volali kluci, že se chystají a zda se nepřidám. Letošní mistrovství se konalo v Planici, kde jsem kdysi závodil, a hodně mě lákalo se tam zase podívat. I kdybych nestartoval, jel bych jako trenér,“ vysvětlil Kantor.
Po telefonátu si vyzkoušel, jak na tom je. „Skočil jsem si v Nýdku na dvacítce a ověřil si, že by to šlo. Ale udržuju se. Jezdím denně do zaměstnání na kole, to je hned třicet kilometrů. Hraju tenis, dost roboty je kolem baráku a hýbu se i v práci. Cítím se fyzicky dobře, ale na můstek jsem vylezl teprve před měsícem. Zvládl jsem i větší ve Szczyrku, kde jsem se poté intenzivně připravoval na mistrovství,“ popsal.
Ve stejný den podstoupil na MS dva závody. Vítězným skokům na K40 předcházela soutěž na můstku K60. „Jeden závod se konal dopoledne a druhý odpoledne,“ upřesnil Kantor. „Na větším můstku jsem skončil pátý. Stupně vítězů obsadili Seveřané, dva Norové a Fin. Na lyžích jsou každý den, rozdíl byl patrný. Odskočili nám, i proto jsem s výsledkem spokojený. Zaujalo mě, že na můstku K60 skákali i sedmdesátiletí borci anebo že jeden závodník dělá i předskokana na Světovém poháru.“
Nyní jej láká i start na zimním veteránském MS, které proběhne v Zakopaném. „Je to kousek, a tak pojedu určitě. Jen nevím, v jaké roli. Vím, že bych potřeboval více trénovat, a hlavně mám ze skákání na sněhu velký respekt. Letní skákání na hmotě je daleko bezpečnější. Taky záleží na mém zdravotním stavu. Začnu s tréninky a po Novém roce se rozhodnu. Ale láká mě to,“ uzavřel Marcel Kantor.
