„Dohodli jsme, že udělám alespoň maturu,“ upřesnil Kvasnica. „Mamka je doktorkou a bála se, že když mi hokej nevyjde, nebudu mít nic v záloze. A upřímně řečeno, u lidí z jejího pracovního prostředí tehdy převládal názor, že jsou hokejisté hloupí. Jasně, pár takových se najde, ale je to spíše výjimka. Spíše pozoruju, že přibývá hokejistů vysokoškoláků, například Zdeno Chára a P.K. Subban studují dálkově Harvard. Ale tohle se mě netýká, nejsem moc studijní typ,“ pousmál se.

Slib ale drží. „Právě minulý týden jsem uzavřel třetí ročník, další mě čeká matura. Studuju na střední škole AHOL, obor sportovní management. I když studuju je silné slovo. Těžko se skloubí škola s vrcholovým sportem, když jsme ve Frýdku měli během sezony dopoledne tréninky, jezdilo se hodně na zápasy. V autobuse se neučím, to se soustředím na výkony a potřebuju k tomu i klid,“ vysvětlil.

„Dohodli jsme, že udělám alespoň maturu. Mamka je doktorkou a bála se, že když mi hokej nevyjde, nebudu mít nic v záloze.“ Michal Kvasnica o slibu, který dal v pěti letech

I proto přiznává, že jeho vysvědčení není nejrůžovější. „Dříve mamce vadilo, když jsem neměl nejlepší známky, ale teď chápe, že to jinak nejde a že nějakou čtverku mít musím. Jsem rád, že polevila a že je šťastná, jak se mi daří. Ale zatím jsem ještě nic nedokázal. Je to i na mě tlak, že musím být v hokeji dobrý. Vím, že je z toho občas nervózní,“ dodal.

Nyní má ostravský rodák hokej na prvním místě, ale ještě v páté třídě tomu tak nebylo a setkal se s nepochopením trenérů ve Vítkovicích, kde působil od přípravky.

„Omluvil jsem se, že půjdu do školy. Bylo pro mě klíčové, abych měl co nejlepší známky, protože jsem se ten rok hlásil na gymnázium, kde mě přijali (po čtyřech letech přestoupil na AHOL). Nestihl jsem zápas, který ale nebyl nijak důležitý. I beze mě ho vyhráli 10:0. Ale trenéři na mě byli naštvaní. Jejich reakci jsem nechápal, věděli to dopředu. Jsem přesvědčen, že v Třinci by to chápali a pan Varaďa by mě uvolnil, kdybych měl důležitou zkoušku,“ podotkl.

Přesun z Vítkovic do Opavy mu hokejově prospěl. „Vedl mě výborný trenér Roman Vaněk. Díky němu jsem se hodně zlepšil ve hře na malém prostoru, krytí puku. Měl jsem tréninky navíc a mohl jsem v podstatě chodit na led, kdy se mi zachtělo. Hodně jsem hrál, i 25 minut za zápas. To všechno mě strašně posunulo a dostalo do Třince,“ pokračoval útočník, který aktuálně podstupuje první letní přípravu s áčkem Ocelářů.

Nevzdá se snu jménem NHL
Michal Kvasnica se nevzdává ani NHL, do které ale nebyl minulý týden překvapivě draftovaný. Věřil, že si ho některý z klubů vybere, a odhadoval, že by mohl přijít na řadu někde okolo stovky (z 217 vyvolených). Ale prognózy odborníků, které ho v průběhu sezony pasovaly mezi 42. až 150. místo, se nenaplnily.

„Během sezony mě oslovili skauti z více než poloviny klubů NHL, s některými jsem se setkal i vícekrát a cítil jsem u nich větší zájem. Například z New Yorku Islanders, Washingtonu nebo Columbusu. Věřil jsem proto, že by moje jméno mohlo na draftu zaznít. Ale věděl jsem, že rozhovory se skauty ještě nic neznamenají a že se může stát všechno,“ uvedl Kvasnica, který na nedávném mistrovství světa do 18 let plnil roli asistenta kapitána týmu.

Po draftu se v něm mísilo zklamání a odhodlání. „Mrzí mě, že to nevyšlo, ale určitě se mi nezhroutil svět. Kariéru mám ještě před sebou, svého snu jménem NHL se nevzdávám. Budu prostě dále makat a doufám, že v nové sezoně budu lepší a že budu produktivnější. Věřím, že svého snu dosáhnu, ať už je cesta jakákoliv,“ uzavřel Michal Kvasnica.