„Tréninky s týmem na zimáku ve standardních hodinách jsou fajn základ, ke kterému musí člověk přidat něco navíc a rozvíjet se,“ řekl Polanský, který je s 210 extraligovými góly nejlepším střelcem v historii třineckého hokejového klubu.

Techniku si po sezoně tříbil například na mistrovství světa v inline hokeji, ze kterého má titul, a hlavně u něho v garáži. Marně byste zde hledali auto, prostor si Polanský upravil tak, aby zde mohl pilovat střelbu a kličky.

„Četl jsem rozhovor s Balaštíkem, že v letní přípravě vystřelí deset tisíc puků, a chtěl jsem se tomu přiblížit.“Třinecký útočník Jiří Polanský

„Četl jsem rozhovor s Balaštíkem, že v letní přípravě vystřelí deset tisíc puků, a chtěl jsem se tomu přiblížit. Šlo mi ale více o přesnost než sílu. Používal jsem také kolečkové brusle, je to rozdíl střílet jen v botách. Denně jsem jich takhle vypálil tři sta. Více nešlo, to by mi upadly ruce,“ vysvětlil.

Polanský si také nechal v té době vyrobit v Třineckých železárnách ocelové puky. „S nimi se nedalo střílet, jen kvedlat. Ale střelbu i míchání s kotoučem jsem trénoval hlavně duben, květen, červen a v reprezentační přestávce. Pokud bych tohle dělal den před zápasem, tak na druhý den nesevřu ruku,“ podotkl. „Garáž byla pro mě důležitá kdysi. V nové aréně máme všeho dostatek včetně volného ledu,“ dodal.

Polanský jde s dobou. Sleduje moderní trendy, zkouší nové věci. Je nejen přemýšlivý, ale i přizpůsobivý. Nespoléhá jen na svou šikovnost v práci s hokejkou, ale chodí hodně před branku.

„To je změna, která je asi nejvíce vidět. Statistiky ukazují, že 60 až 70 procent gólů padá dva a půl metru před brankovištěm. Tak proč tam nebýt? Kdo to nebude dělat, nemůže být v play off úspěšný. Týmy mají propracované systémy, situací dva na jednoho je dnes málo. Na to, kolik úsilí tomu ale věnujeme v tréninku, nám těch branek z prostoru před brankou padlo málo. Doufám, že se to ještě zlepší,“ dodal.

Ukazuje, že má i sílu. V této sezoně překvapil, jak v bitce složil Matěje Berana, a také obránci soupeře ho mají problém v prostoru před brankou odstavit. Polanský přiznal, že do posilovny chodí rád i ve volném čase.

„Baví mě. I mou ženu, která si udělala fitness kurz a umí mi také poradit. Nad některými věcmi kroutím hlavou, nepotřebuju vymodelovat svaly nebo být jako kulturista. Musím mít sílu a fyzičku. Ale v oblasti strečinku vidím rezervy. V některých fázích sezony se člověk cítí v úvodu zápasu zatuhlý. Může to být i věkem, nevím. Ale potřebuju být od prvního střídání připravený na sto procent. Pořád je co zlepšovat,“ uzavřel.

V dnešním vydání třineckého hutníku Jiří Polanský prozrazuje, jaký milník ho ještě láká, popisuje experiment s hokejkami a vysvětluje, proč se chce podobat Martinu Adamskému.