Podle svých slov se cítil na druhý den normálně. „Nohy trochu bolely, ale za čtrnáct dní bych stejný závod mohl jít znovu. Dělám podobné blbosti celý život, organismus je na takovou zátěž připraven. Spíše bych se cítil mizerně, kdybych se dva týdny vůbec nehýbal,“ řekl Trombik, který v polovině února poběží maraton. V minulosti už startoval několikrát i v Ironmanu (3800 m plavání, 180 km jízda na kole a maraton v běhu). Loni zvládl i Beskydskou sedmičku.

„Dělám podobné blbosti celý život, organismus je na takovou zátěž připraven. Spíše bych se cítil mizerně, kdybych se dva týdny vůbec nehýbal“Českotěšínský vytrvalec Emil Trombik

Trombik ale přiznal, že nešlo o žádnou snadnou procházku. „Trápím se vždy od začátku. Už jsem si na to zvykl. To se mi na sportu líbí. Dělá člověka odolnějším, dokáže se pak v životě poprat lépe s nepříjemnými situacemi,“ podotkl.

Má i své finty, jak překonat kritické momenty. „Člověk musí myslet pozitivně. Pobrukuji si pod nosem pomalé písničky, například od Nedvěda. Anebo si přemýšlím o životě, dětech, manželce, zdraví, co mě čeká. Nebo o garáži, rád si v ní kutím. Vyřeším takhle x problémů, člověk si pročistí u sportu hlavu. Je to takové meditativní a trasa ubíhá, že ani nevíte jak,“ vysvětlil.

Trombik se zúčastnil všech devíti ročníků LH 24. Pokaždé ho doprovázela manželka Jana, se kterou letos oslaví padesátileté výročí svatby.

„Fandí mi, na všechny závody jezdí se mnou. Poskytuje mi veškerý servis, má to horší než já. Čeká, až přijdu, a když mě vidí, přiletí a ptá se, zda něco nepotřebuju, dá mi něco zkousnout. Zná i moje mezičasy, kolikrát mi hlásí, abych zpomalil, že jsem nějak rychlý. Ale umí být i tvrdá. Letos jsem jí z legrace po čtvrtém okruhu říkal, že to asi zabalím. Podívala se na mě a prohlásila. „To jsi tu přišel ležet?“ Rozesmála mě a pelášil jsem dál,“ řekl.

Kompletní rozhovor přinášíme v aktuálním vydání Třineckého hutníku.