Tadeáš Kraus se narodil 22. října 1932 v Třinci na Folvarku a zdědil fotbalové geny po svém otci Vilémovi, který své jediné dítě ale paradoxně přemlouval, aby se věnoval lyžování. Podle pamětníků byl Tadeáš všestranným sportovcem a klidně mohl prorazit i jako sjezdař nebo skokan na lyžích. V obojím vynikal, přesto se rozhodl jít ve šlépějích otce, který hrál a později působil i jako funkcionář a předseda oddílu v Siłe Trzyniec.
„Nikdy bych si nepomyslel, když jsem s kamarády začínal na třineckých ulicích a pláccích čutat, že by ze mne mohl být ligový hráč a reprezentant.“Tadeáš Kraus
Kraus naskočil do áčka v šestnácti letech a v Třinci zůstal až do vojny. Poté narukoval do Křídel vlasti Olomouc, se kterou vybojoval postup do první ligy a obsadil v ní překvapivé čtvrté místo. Působil zde v letech 1953 až 1955, poté přešel na necelý rok do Dukly Praha.
Odsud přestoupil se souhlasem mateřského klubu do Sparty Praha (1956 až 1966). V rudém dresu nastoupil k 458 zápasům (202 ligovým) a vstřelil v nich 201 gólů (65 ligových). Deset let se Spartou korunoval i mistrovským titulem (1965). Hráčskou kariéru končil v Jablonci (1966–1969). Celkově nastoupil v československé lize k 237 utkáním, ve kterých nasázel 69 gólů.
Za československou reprezentaci odehrál 23 zápasů a vstřelil v ní šest branek. Zúčastnil se dvou mistrovství světa, zahrál si jednou také v útoku se slavným Josefem Bicanem. Za nejsilnější sportovní zážitek označil zápas na největším stadionu na světě Maracaná v Rio de Janeiro, kde československý výběr připravil domácí Brazílii před 130 tisíci diváky první porážku (1:0).
„Nikdy bych si nepomyslel, když jsem s kamarády začínal na třineckých ulicích a pláccích čutat, že by ze mne mohl být ligový hráč a reprezentant. Podařilo se mi to, ale jednoduché to nikdy nebylo. Hrát kopanou na špičkové úrovni, to vyžaduje od hráče hodně odříkání, pevné vůle a kázně. Už dávno neplatí jen talent a tréninkový režim je pro každého stejný. Když se ohlédnu zpět, nedopočítám se zranění a šrámů, ale nelituju. Stálo to za to!“ uvedl Kraus v publikaci 45 let třinecké kopané (v roce 1966).
Už na sklonku hráčské kariéry měl jasno, že svou další budoucnost chce spojit s fotbalem. Absolvoval tříletou trenérskou školu na ITVS v Praze (Institut tělesné výchovy a sportu). První ostruhy získával v australské Slavii Port Melbourne, kde působil jako hrající asistent dvě sezony (1969 až 1971). Jako kouč vedl Spartu Praha, trénoval také Jablonec a sedm let i kyperský klub AEL Limassol. Především byl ale uznávaným trenérem prvoligového dorostu pražské Sparty, které pomohl vychovat několik reprezentantů včetně Skuhravého.
Českomoravský fotbalový svaz mu za jeho práci udělil nejvyšší možné uznání – Cenu Václava Jíry. Tu dostávají osobnosti, které se významně zasloužily o rozvoj českého fotbalu.
Vyučil se zámečníkem, během kariéry pracoval
Tadeáš Kraus se na třineckém učilišti vyučil zámečníkem a během hráčské kariéry kombinoval fotbal s prací. V australském Melbourne vyráběl tiskařské součástky, před tréninky ve Spartě Praha pracoval v ČKD.
„Tehdejší podmínky nelze se současnými ani v nejmenším nelze srovnávat. Budíček mě vyhnal z postele ráno v půl páté, do 12 hodin jsem pracoval v ČKD a ve 14 hodin začínal trénink. Za vyhraný ligový zápas jsme obdrželi prémii 180 korun, ale nebylo výjimkou, že předseda se omluvil se slovy: lituji, ale pokladna je prázdná,“ prozradil Kraus během své loňské návštěvy v Třinci na fotbale.
Podle slov jeho přátel nikdy nezapomínal, odkud pocházel, a celý život zůstal kamarádský a skromný. Neustále se zajímal o fotbal, na dálku fandil i třinecké kopané.
Jeho manželkou byla bývalá gymnastka a účastnice olympijských her v Melbourne (1960) Anna Marejková. Žili spolu šedesát let, děti neměli.
