Startujeme ve středu – jak jinak – redakční poradou, na níž si řekneme, co v dalším vydání tištěného Hutníku nesmí chybět. Možná vás napadne, že obsah novin se přece nedá naplánovat. Částečně máte pravdu. O většině zásadních událostí nadcházejícího týdne však víme předem. A pak jsou události neplánované, které nečekaně přinese život, a jsou-li důležité a zajímavé, patří do novin.
Po poradě je jasno, kdo kam vyrazí. Popadneme diktafony, fotoaparáty, poznámkové bloky a jde se do terénu. Každý z redaktorů si hlídá akce ve svých „rajonech“. Pestré je dění v regionu a pestrý je také život žurnalisty, kterému záleží na tom, aby pestré byly i noviny. A tak jeden z nás spěchá na schůzku se starostou, druhý zpovídat ředitele, třetí na zasedání zastupitelů „své“ obce, čtvrtý na vernisáž, pátý na hokej…
Náš tým
Rozděleny máme nejen obce, tedy mapování věcí veřejných a různých zajímavostí od Hnojníka po Český Těšín, přes Třinec až na Hrčavu a do Mostů u Jablunkova. Každý z nás sleduje i jemu svěřené resorty. Takže Pavla Mročková si hlídá (nejen) zdravotnictví, Filip Muroň se stará také o stránku pro děti a mládež, Tomáš Machálek, který je zároveň zástupcem šéfredaktorky, se vyžívá v kultuře a na kafé chodí se strážníky. O přípravu článků o dění ve firmách ve skupině Třinecké železárny – Moravia Steel se starají tisková mluvčí skupiny Petra Macková Jurásková a Jiří Wawrzacz. O zpravodajství z akcí polské menšiny pečuje Magdalena Ćmiel. Luboš Černek plní stránky sportovní, grafik Eduard Pawlica ladí inzerci i barvy. Halina Farná a Halina Gocieková hýčkají naše inzertní partnery, starají se o to, aby na halíř přesně sedělo má dáti – dal, ale třeba i o to, aby reportérům nepochyběly baterky do diktafonu. Nu, a úkoly i pochvaly rozdává šéfredaktorka Anna Bortlíčková.
Říká se, že každý je pánem svého času, nikoli však novinář. Právě nečekané dění nám dokáže pěkně rozbít diář. Do pozdních odpoledních, i večerních hodin se však často protáhnou i akce plánované.
Aby nám nic důležitého neuniklo, pečujeme o dobré vztahy se spolupracovníky, s řediteli škol, kulturních zařízení a dalších institucí, s tiskovými mluvčími, se zastupiteli, s úřady. A jsme nesmírně vděčni také vám, když nám dáte vědět, že se u vás v obci či spolku něco zajímavého děje nebo někdo z vašeho okolí udělal něco pozoruhodného.
Mazlení u počítače
S diktafonem a fotoaparátem brázdíme terén denně. Často vyrážíme v jeden den na několik míst. Pozorujeme, posloucháme, ptáme se, ověřujeme. Protože někdy třeba jen jedna paní povídala.
Nasbírané informace průběžně zpracováváme do textů, ty horké vkládáme na eHutník, obšírněji pak chystáme do novin. V pondělí v poledne je jasno, kde v novinách bude mít ten který článek místo.
Další hodiny prosedíme u počítače, když články a fotky vkládáme do novinových stránek, dolaďujeme texty, mazlíme se s titulky i grafikou. A když už máme noviny skoro hotové, často i po jazykové korektuře, nejednou se ještě stane něco důležitého, a tak honem to méně důležité ze stránky ven, aby uvolnilo místo pro horkou aktualitu.
Hotovo! V úterý (až na pár výjimek, jednou z nich je dnešek) těsně před 16. hodinou předloha Třineckého hutníku fičí elektronickou cestou do tiskárny Czech Print Center v Ostravě. Z tiskárny si balíky novin v noci odvezou distribuční firmy, a než se rozední, rozvezou přes deset tisíc výtisků Hutníku po regionu.
A protože dnes je státní svátek, čtenáři tištěného Hutníku si tentokrát místo obvyklé středy budou moci své oblíbené noviny prolistovat až ve čtvrtek.
