Jaký byl rok 2024? Co čeká na poslední českou plně fungující huť v České republice v roce 2025? O tom jsme hovořili s generálním ředitelem Třineckých železáren Romanem Heidem.

Na které události loňského roku byste vzpomenul?
Celý loňský rok jsme si mohli připomínat oslavy 185. výročí naší hutě. S ohromným zájmem se setkal Den otevřených dveří, kdy jsme firmu mohli ukázat 185 návštěvníkům z řad veřejnosti. Kdo nestihl, může se ještě do konce ledna podívat na výstavu ve venkovní galerii nazvanou Zaostřeno na Werk v proměnách času, která na fotografiích ukazuje místa z minulosti a současnosti železárenských provozů.

Historie však přináší pozitivní i negativní okamžiky, a těch jsme měli loni hned několik. Do chodu firmy zasáhla nejdřív porucha otočného licího stojanu na ZPO2, která nás na 14 dnů zastavila. Druhou neočekávanou událostí byla nutná oprava komínu na KDT.

A třetím zásadním momentem byly zářijové povodně, které se přehnaly i přes naši fabriku. Škody nebyly tak velké, jako v některých našich dceřiných firmách, nicméně voda zasáhla Energetiku Třinec a odstavila naši výrobu od energetických médií. Jen díky obrovskému nasazení našich kolegů z energetiky se podařilo po týdnu výrobu rozjet, což považuji za malý zázrak.

Rád bych proto znovu všem poděkoval za obrovské úsilí při řešení všech těchto náročných situací. Díky vám jsme je zvládli překonat bez závažnějších dopadů.

Rok 2024 ale opět hutnictví příliš nepřál …
Průmysl v celé Evropě, včetně České republiky, dlouhodobě stagnuje, a to v segmentech pro nás klíčových, jako jsou automobilový a stavební. Nejvíce se to projevuje v tlaku na ceny a snižování poptávky a drtí nás především vysoké ceny energií.

Je proto skvělé, že se nám podařilo dosáhnout 80% naplněnosti kapacity výroby, což z nás v Evropě učinilo premianty, kteří se udrželi v první desítce výrobců. Je to výsledek práce všech, ať už jde o úsilí našich obchodníků z Moravia Steel, nebo práci lidí ve výrobě.

Některé fabriky v Německu zavírají, omezuje se výroba oceli, Liberty Ostrava jako druhý hráč v České republice s výrobou fakticky skončil po 72 letech své činnosti, což z nás udělalo největšího výrobce oceli v Česku. Produkce oceli se v České republice za poslední dva roky propadla o 21 % a celková produkce ve výši 3,4 milionu tun patří k historicky nejhorším výsledkům.

I přesto je pro 95 % lidí z MSK těžký průmysl významným prvkem pro rozvoj Moravskoslezského kraje a většina by vnímala velmi negativně, kdyby zde průmysl skončil. Vyplynulo to z nedávného průzkumu realizovaného agenturou STEM/MARK.

Největším problémem pro český průmysl jsou ceny energií. Jak se to podepisuje na hospodaření?
Vysoké ceny energií nám v posledních dvou letech enormním způsobem zvýšily náklady. Jejich promítnutí do cen výrobků je prakticky nemožné. Žádná jiná země v Evropě, kde vyrábí valná většina našich konkurentů, se s takovými cenami nepotýká. Abychom obstáli a dál vyráběli, musíme náklady maximálně snížit a najít úspory jinde.

Pokud stát nepřehodnotí tvorbu koncepce ceny energií pro průmysl, nebudeme v rámci Evropy úspěšní.

Navíc se musíme připravit na rozsáhlý projekt, abychom splnili všechny požadavky Zelené dohody … Jaké kroky jsme v loňském roce zvládli a co nás teď čeká?
Zvládli jsme toho opravdu neuvěřitelně hodně. Fakticky jsme slavnostním poklepáním na základní kámen zahájili stavbu unikátní technologie Železnorudné briketační linky, díky níž zásadním způsobem snížíme emise oxidu uhličitého, jak požaduje evropská legislativa. Technologie briketace za studena je v Evropě ojedinělá a v hutním průmyslu se v takovém rozsahu nikde nevyskytuje.

Počátkem roku spustíme novou a rovněž pro nás důležitou investici, která nám umožní tepelně zpracovávat kolejnice. Jde o náš vlastní výzkumný projekt, takže s sebou jeho stavba nesla řadu komplikací. Ale dokázali jsme se přes ně přenést, a tak na trh brzy zamíří kolejnice se specifickými vlastnostmi dle přání zákazníků.

Ovšem za skutečně heroický výkon v rámci připravované transformace považuji dokončení výkupů pozemků a sjednání služebností při řešení přívodu VVN, což jsme s ohledem na délku trvání podobných liniových staveb stihli v absolutně rekordním termínu. Máme vyřízené vyrovnání s 37 vlastníky pozemků, kudy elektřinu povedeme.

Úspěšná byla i společnost ČEPS, které se podařilo dojednat výkup pozemků pod budoucí rozvodnou, čímž nám potvrdila termín dostavby do roku 2028. To je klíčový okamžik, protože kdybychom to nestihli, nemohl by projekt výstavby elektrické obloukové pece ani začít.

Nová elektrická oblouková pec s veškerým příslušenstvím nahradí 50 % výroby a bude vyrábět ze šrotu více než jeden milion tun oceli ročně. Pro nás je důležité, zda se podaří získat takovou podporu státu, jakou mají oceláři v jiných zemích, které k takové změně přistupují. Nechceme milodary, ale stejné podmínky, jako mají v Evropě jiní výrobci oceli.

Kdy podáme žádost o dotaci, která je pro tak velký projekt nezbytnou podmínkou jeho dofinancování?
O podporu projektu požádáme stát z příslušných tomu vyhrazených fondů v březnu letošního roku. A všichni pevně věříme, že budeme úspěšní minimálně stejně tak, jako naši konkurenti v Evropě, která na rychlou dekarbonizaci průmyslu velmi tlačí.

Ocelářství je základním stavebním kamenem ekonomiky každého státu. Doufám, že to budou mít politici a příslušné orgány při posuzování naší žádosti na paměti.

Do transformace se s ohledem na odklon od fosilních paliv vrhla také naše dceřiná společnost Energetika Třinec. Jak je s projekty daleko?
Největší investicí pro energetiku bude výstavba nového paroplynového kotle. V letošním roce proběhne výběrové řízení na dodavatele technologie. Druhým menším, ale rovněž důležitým projektem, na kterém se začíná pracovat, je výstavba horkovodu směrem na Český Těšín.

Memorandum o spolupráci podepsala Energetika Třinec s městem loni na začátku prosince, což je první krok při přípravě projektu výstavby horkovodu, který by měl do Českého Těšína přivést teplo ze zdroje na Teplárně E3. Teplo by pocházelo z kombinované výroby elektřiny a tepla.

Co nás čeká v roce 2025 z hlediska výroby, organizace a personalistiky?
První klíčovou záležitostí je podání žádosti o dotaci na naši dekarbonizaci.

Druhou záležitostí je stavba briketační linky, která ukončí chod aglomerace č. 1. Bude nutné vybrat technologii elektrické obloukové pece, rozhodnout o finální podobě šrotiště (ve hře jsou dvě lokality), ve spolupráci s firmou Vesuvius instalovat speciální roboty pro ZPO (čímž se staneme jedinými na světě, kteří tuto technologii využívají). Rozjedeme proces kybernetické bezpečnosti firmy, což nám stanoví nová legislativa. V neposlední řadě musíme nadále snižovat náklady na tunu vyrobené oceli.

Své úkoly bude mít i personální ředitel Robert Zvoníček. Prvním bude řádně administrativně zvládnout odchod našich kolegů do předčasného starobního důchodu, který firma finančně podpoří. Naopak pro nové zaměstnance promění prostory bývalé pošty na nástupní a školicí centrum. Všichni se budeme muset zaměřit na zvyšování produktivity práce. A nadále budeme podporovat rozvoj regionu a města Třince.

V loňském roce se firma zaměřila na bezpečnost, s níž bezprostředně souvisí i častější kontroly na alkohol u zaměstnanců. Bude to pokračovat i letos?
Bezpečnost lidí je na prvním místě. Nemůžeme připustit, aby někdo z nás ohrozil druhého proto, že je v těžkém provozu ovlivněn nějakou látkou. To je základ bezpečnosti. Záchyty se loni pohybovaly v jednotkách, nejvíce jich bylo v srpnu. A pro zajímavost, nejvyšší hodnota alkoholu byla naměřena na vstupu bránou Koksovna v červenci 2024 – neuvěřitelných 3,35 ‰.

Zaměříme se také na kontroly dodržování předpisů BOZP. A nadále se bude kontrolovat rychlost jízdy v areálu. Tady vidíme značné zlepšení. Zatímco na začátku, v červenci, jsme měli za měsíc skoro 80 překročení, v listopadu už jich nebylo ani 20. Nejvyšší překročená rychlost byla u zaměstnanců něco přes 72km/h. Jeden hříšník externí firmy jel dokonce 75 km/h. Takže doufám, že tohle už se u nás v letošním roce nestane.

Za co byste zaměstnance hutě pokáral?
Velmi mne mrzí, že si lidé neustále na něco stěžují a jsou pořád nespokojení (po naszymu mamroci). Ne kvůli firmě, ale kvůli nim samotným, protože je to musí ničit a otravovat jim život. Myslím, že by měl každý z nás začít u sebe. Vytáhnout hlavu z ulity a trochu se rozhlédnout kolem sebe, protože ne každé firmě našeho formátu se daří … Čteme o propouštění, zavírání fabrik, snižování platů …

Vím, že to patří k nátuře místního regionu, ale nebylo by fajn přidat trochu pozitivního myšlení?

A za co byste naopak pochválil?
Velmi si cením práce našeho muzea, které dělá ohromnou čest Třineckým železárnám a také letos slavilo výročí (55 let od založení). Bylo mi také ctí se letos seznámit s několika neziskovými organizacemi na území regionu, které se starají o místní obyvatele v sociálních projektech.

Je potřeba poděkovat za celoroční spolupráci se všemi institucemi, s nimiž jsme propojeni, ať už jsou to místní obce, město Třinec i kraj v čele s hejtmanem. Rád bych poděkoval i všem dceřiným firmám, které zvládly se ctí opravdu nelehký rok. A jsem rád, že jsme společně zvládli výstavu technických novinek a inovací – Invent Arenu 2024.

Ovšem pochvalu si zaslouží všichni zaměstnanci za odvedenou práci za celý loňský rok. A za to, že až na hloupé výjimky si lidé uvědomují, že pod vlivem alkoholu či jiných látek nemohou pracovat. Chválím i za zlepšení bezpečné jízdy u motoristů.

Děkuji za vaše nasazení a za všechno, co jste pro naši společnost v roce 2024 udělali. Přeji vám vše nejlepší do roku 2025, který bude plný výzev, ale které společným úsilím a pílí jistě překonáme.